Ostrovní hon na čerodejnice

Jedním z mých nejoblíbenějších míst v Kerkyře je zcela jistě místní tržiště. Chodím tam nejen nakupovat, ale také sledovat ten nejzajímavější ruch a rej.  Tady se čas zastavil před dávnými lety. Například igelitové tašky, které byly letos v Řecku zpoplatněny (4 centy a místní lidé to řeší při diskuzích i v televizi už celé měsíce, i když není nic jednoduššího, než si vzít plátěnou tašku), se na tržišti stále rozdávají bezplatně, protože sem žádné zákony nedosahují. Když přijdu já se svojí taškou, mají všichni tendenci mi tu moji strčit ještě do igelitky. A když řeknu, že ji nechci, diví se proč, když je to přece zadarmo. Inu, to je prostě jiný svět.

Celý příspěvek

Rubriky: Řecká krize, Život na ostrově | komentářů 5

Moje chyba aneb konec mořské kanceláře?

Tak jsem vám chtěla popsat, jaké dostávám občas (vtipné nebo neuvěřitelné) vzkazy na messenger, ale místo toho vám napíšu, jak jsem úplně pitomá a jak jsem utopila svoji mořskou kancelář.

Celý příspěvek

Rubriky: Řecká rodinka, Život na ostrově | komentářů 7

Ostrovní srpen

Tenhle měsíc bych nejraději vyškrtla z kalendáře, nebo kdybych mohla, odjela bych někam na sever a přečkala, až se davy turistů přeženou přes náš malý ostrůvek a pak se vrátila do poklidného září.

Celý příspěvek

Rubriky: Nezařazené, Zážitky s turisty, Život na ostrově | komentářů 10

Mořská kancelář

Léto je pro mě hektické období. I když už nepracuji pro cestovku jako dříve, organizuji dovolené pro ty, kteří nemají rádi velké skupiny a hotely s programem all inclusive, ale chtějí poznat Korfu, jeho krásy, pláže, místní obyvatele a jedinečnou kuchyni.

Celý příspěvek

Rubriky: Zážitky s turisty, Život na ostrově | komentářů 21

Adonis žárlí (ne zcela bezdůvodně)


Odpadky jsou v Řecku věčným tématem. Na Korfu letos překročila odpadková krize všechny únosné meze. Od začátku května přestali popeláři svážet odpadky a málokdo, kdo to nezažil na vlastní kůži, si dovede představit, jak to na ostrově vypadalo. Celé vysvětlení je poměrně zdlouhavé a komplikované, pokusím se popsat alespoň stručně, tak, jak tomu rozumím já:

Celý příspěvek

Rubriky: Řecká rodinka, Život na ostrově | komentářů 12

Večer ve vesnickém kafeníu

Na jihozápadě ostrova, u překrásné písečné pláže, kde dávají lišky dobrou noc, se ubytovala skupina jogínů. Jsou to  známí a někteří z nich už dnes i kamarádi, a tak jsme se dohodli, že za nimi přijedu a povečeříme spolu v taverně.

Celý příspěvek

Rubriky: Zážitky s turisty, Život na ostrově | komentářů 11

Stará přátelství podle Sonjina deníku

 

Na podzim mi napsal můj starý známý, švýcarský kuchař Henri, se kterým jsem tři léta pracovala v kuchyni, že mu zemřel milovaný pes, tak že mohou s manželkou zase cestovat a chtěli by přijet na Korfu na tři týdny, aby mě po dlouhé době viděli a oslavili také jeho osmdesáté druhé narozeniny.

Celý příspěvek

Rubriky: Ostrovanka cestuje, Řecká rodinka, Život na ostrově | komentářů 10

Adonis v moři

 

Adonis se zhruba jednou za rok rozhodne, že se se mnou bude ráno chodit koupat. Většinou mu to vydrží opravdu pouze jednorázově, ale to už je zase jiný příběh.

Celý příspěvek

Rubriky: Život na ostrově | komentářů 15

Dubnové zastavení

Po deštivé zimě přišlo krásné slunečné počasí. Jako stvořené pro každoroční první plachetnicový závod sezony- na sever ostrova do městečka Kassiopi.

Adonis horko těžko sháněl posádku, protože jeho věrného plavčíka, kterému jsme pro jeho oddanost přezdívali Adonisův Pátek (podle Robinsona) ranila mrtvice, a tím pádem přišel o svého nejcennějšího parťáka.

Celý příspěvek

Rubriky: Život na ostrově | komentářů 6

Spyridonmat

„V létě za mnou přijeli na návštěvu kamarádi z Prahy. Vzala jsem je i do kostela sv. Spyridona, aby se podívali na otevřenou rakev, a pak vhodili napsaný vzkaz do košíku. V tu chvíli se přede mnou objevil stařík, oblečený jako farmář, se zablácenými botami ve špinavých teplákách. Mezi ramenem a uchem držel nejnovější model iphonu, v druhé ruce lísteček a tužku a s někým hovořil. Vypadalo to, jako by si psal seznam na nákup. Když jsem se přišla blíže, slyšela jsem, jak mluví zřejmě se svojí ženou: „Marie, tak co tam mám ještě napsat? Za tvoji sestru? Dobře. A co za švagra? Za toho ne, ten mě už delší dobu pěkně štve. Ano, soused je nemocný, ale minule mě ošidil na olivách, škrtám. Ano, Angeliki a děti, to je jasné. Ještě někdo?“ Po chvilce se seznam zaplnil, muž ukončil hovor, složil lísteček, zapálil svíčku, pokřižoval se a šel dále po svých.“

Celý příspěvek

Rubriky: Život na ostrově | komentářů 10