Ostrovanka bloguje

Zrovna před pár dny jsem mluvila po telefonu se svojí sestrou z Německa, která se chystá na prázdniny se svými dětmi na naši chalupu u Sečské přehrady. „Vůbec se mi tam, nechce,“ posteskla si Mája. „Vždycky jsme tam trávily prázdniny s Éjou, a bez ní je tam tak strašně smutno…“ Naše milovaná nejstarší sestra Éja zemřela před dvěma a půl roky.

Celý příspěvek →

Léto se překulilo přes svoji polovinu, zítra už začíná srpen. Nejnáročnější měsíc na Korfu.

Celou noc jsem nespala. Výjimečně ne proto, že by mě budily noční telefonáty jako obvykle, ale proto, že Janis ráno odlétal do Benátek. Bála jsem se, že zaspíme, a tak jsem se budila každou půl hodinu, až jsem konečně v pět ráno vstala.

Celý příspěvek →

Letošní sezona je tak uspěchaná a stresující, že nemám čas ani chuť psát.

Dnes jsem konečně po dlouhé době měla alespoň chvilku, abych vyrazila na nákup a něco uvařila dětem, které se poslední dobou stravují výhradně masovými špízy souvlaki z rychlého občerstvení. Myslím, že jim to docela vyhovuje, ale já mám špatné svědomí.

Celý příspěvek →

O těch špatných stránkách Řecka už jsem toho napsala více než dost a zase někdy napíšu. Ale zrovna v tuto chvíli chci napsat, proč mám Řecko a jeho lidi tolik ráda.

Celý příspěvek →

Tak tady je i pro ty, kteří nemají facebook, video z letošní první (alespoň co jsem zaznamenala já) návštěvy dvou delfínů. Stačí kliknout na Delfíni na Korfu .

Nad řeckým ostrovem Korfu se nacházejí další tři málo obydlené ostrůvky, kterým se říká Othonské: Mathraki, Othonoi a Erikussa. Většina Korfanů (pokud nepocházejí právě z Othonských ostrovů) na nich nikdy nebyla, což mi přišlo úplně nepochopitelné. Ale pak jsem si uvědomila, že většina Korfanů nebyla ani na Pantokrátoru, nejvyšší hoře Korfu, natož někde mimo. Celý příspěvek →

Kdyby Ostrovanka byla moje dítě, upekla bych jí bývala ke včerejším narozeninám dort s deseti svíčkami. Protože je ale jen dítě fiktivní a já stejně neumím péct, napíšu jí raději narozeninový článek.

Celý příspěvek →

Moje milovaná Praha nám letos nastavila svoji nejvlídnější tvář. Už na podzim jsem se rozhodla, že na řecké Velikonoce odjedeme pryč, protože každoroční humbuk a nával a dokola opakující se tradice, se i milovníkovi Korfu jako jsem já, jednou omrzí. Kdežto v Praze zažívám převážně sychravý podzim nebo nevlídnou zimu, takže bylo na čase využít termínu velikonočních prázdnin a odjet na přelomu dubna a května.

Celý příspěvek →