Sonjin deník I.

Moji milí čtenáři,

po delší době jsem se dokopala k sestavení další knížky. Bude se jmenovat  Sonjin deník a měla by vyjít za necelý měsíc u Nakladatelství Lidových novin, se kterým dlouhodobě spolupracuji.

Knížka bude tentokrát jiná, než ty předchozí. Korfu v ní tvoří jen malou část, ale zato se tam dočtete příběhy mladé holky, která přežívá svoji naivitu (často možná blbost) v různých koutech tohoto světa, zřejmě jen díky početné partě strážných andělů, která ji všude provází.

Než knížka vyjde, budu sem občas dávat nějaké úryvky, abyste se měli na co těšit (popřípadě nevyhazovali peníze:) ).

 

Tady je úryvek první:

…Najednou u mě zastavily dvě auta, byly to Mercedesy s německou SPZ. Z okna vykouknul chlápek a ptal se německy, jak se dostanou do centra a kde by sehnali nějakej hotel. Já jsem se koukla, kdo sedí v autě, on byl sám v tom prvním a v tom druhým byl jeden chlápek a dvě holky. Nasedla jsem teda k tomu prvnímu do auta a řekla, že je doprovodím do centra a ukážu jim nějakej hotel.

Po cestě jsme se bavili německy, jenže mně přišlo, že má takovej divnej přízvuk. Nejdřív jsme jeli do Liliový a k Betlémskýmu náměstí, ale vůbec nikde neměli místo. Ty dvě holky z toho druhýho auta vypadaly strašně unaveně a mě napadla úplně idiotská myšlenka: že jestli jim nevadí poskládat se na zemi, můžou klíďo přespat u nás, byla jsem totiž sama doma. Oni nevěřili vlastním očím, ale hned souhlasili, že jsem prej strašně hodná a že teda jo.

No, a tak jsme zase nasedli do auta a jeli na Letnou. Po cestě jsem se toho řidiče ptala, odkud je a on, že jedou z Ukrajiny a že veze holky na E55, aby si něco vydělaly, že to teď na Ukrajině stojí za starou belu! Mně zamrznul úsměv na rtech. Už jsme byli před barákem, já jsem ještě mohla zkusit nějak couvnout, ale neudělala jsem to, místo toho jsem je pozvala dál. Holky vzaly z auta dvě láhve vodky a pytel jablek a šli jsme nahoru.

Doma jsme si sedli v kuchyni a začali pít a bavit se. Já jsem se jich ptala, proč jedou zrovna tam, a ti dva chlápkové mi natvrdo, i když přátelsky, vysvětlili, že ty holky jsou prostě prostitutky a oni jejich pasáci. Já jsem se začala docela bát, a tak jsem jim řekla, že doufám, že se tu vyspěj ve vší počestnosti a ráno vypadnou, protože brzy ráno dorazej naši, a to by byl asi pěknej průšvih….

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Sonjin deník I.

  1. Thassomil napsal:

    No opravdu se dá někdy konstatovat, že když někdo přežije ve zdraví své mládí, tak ten zbytek už je brnkačka. :-))

  2. Winnie napsal:

    Dle ‚promo-uryvku‘ je vic nez jasne, ze se my ctenari mame opravdu na co tesit 🙂 Uz se nemuzu dockat!

  3. Lucka napsal:

    No konečně, těším se na Vaši další čtivou i chytrou a vlídnou knížku.
    A na řecké léto, samozřejmě, letos Samos.
    Mějte se pěkně.

  4. M.Amar napsal:

    Super!! Sonja vyjde knižně!

  5. Míla napsal:

    Jupí, jupí, jupí 🙂 Gratuluji ke knížce i k úspěšnému přežití lehkomyslného mládí! 🙂 Těším se 🙂

  6. sep napsal:

    Sonja mi vždycky byla bližší… 🙂

  7. sonja napsal:

    dekuji. myslim, ze mate velmi dobry vkus:))) (sorry, ostrovanko)

  8. Dita napsal:

    Dlouho jsem nepsala žádný komentář, i když vyprávění čtu poctivě a těším se na každý příspěvek:-) Ale návrat Sonji mi tak nějak nedá, abych se nepřidala s díky:-) Knížku si určitě nenechám ujít…už se těším na ten pocit, co jsem měla u čtení jejího blogu – „šmarjá, to je ale úžasný blázen“:-)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *