Předsudky a pověry (na ostrově)

Řekové trpí neskutečnými předsudky a žijí z pověr. Vlastně velká část jejich pravoslaví je na pověrách založená. Nesmí se tu mluvit o smrti, pohřbech a nemocech. Věří se na uhranutí zlým okem a na vyléčení tohoto uhranutí.

S předsudky jsou na tom často taky dost bídně. To, co je cizí, jakoby bylo špatné. Nedůvěra ke všemu neřeckému je docela evidentní.

Před chvíli jsme seděly na kávě na náměstí s několika maminkami Janýskových spolužáků. Děti si hrály a my jsme se bavily o životě. Jedna z maminek, milá a moc hezká žena asi v mém věku, Evi, nám vyprávěla, jak se seznámila se svým manželem:

Oba pocházejí ze stejné vesnice, on je však o 9 let starší než ona. Když odcházel s rodiči do Ameriky, bylo mu 15 let a Evi 6. Babis, tak se její muž jmenuje, jezdil na Korfu vždycky o prázdninách. Svoji dávno vyvolenou zatím jen pozoroval při hrách a ona jeho, se zalíbením. Když oslavila své patnácté narozeniny, poprvé na ni promluvil tak, aby je nikdo neviděl. Potom si tajně telefonovávali. Když přijel zase další rok, chtěli být spolu, ale nemohli. Ve vesnici by je ukamenovali a způsobili by ostudu své rodině. „Takovou si nikdy neber,“ řekli by svým synům, „ta už byla s Babisem a kdoví, s kým ještě jiným.“

Vymýšleli si různé schovávačky. Babis šel do kafenía /pajzl-kavárna, kam chodí jen muži/, auto nechal před barákem, zatímco Evi se nepozorovaně vkradla do auta, kde ležela na zemi a čekala, až Babis přijde. Posléze přišel, nasedl do auta, jakoby nic, odvezl je někam do vzdálenějších míst, kde si řekli, jak se mají rádi, políbili se a pak honem spěchali domů. Babis Evi vysadil dva kilometry před vesnicí a sám se vrátil do kafenía.

Takhle se vídávali jenom občas, aby se na to nepřišlo. Když Evi oslavila sedmnácté narozeniny, pár se zasnoubil, aby se alespoň mohl vídat. Při jejích osmníctinách už zvonily satební zvony. Před svatbou se viděli celkem patnáctkrát….

Evi je dnes šťastně vdaná, prožila se svým mužem pár let v Americe, aby zjistili, že chtějí žít a své děti vychovávat v Řecku a tak se vrátili. Říká, že měla štěstí, ale že nikdy nebude svým dětem bránit v tom, aby se se svým partnerem vídali a že jim nebude překážet v jejich vztazích. „Samozřejmě, pokud si nepřivedou domů Albánce nebo Turka,“ dodala Evi se starostlivým výrazem ve tváři. „A co když bude ten Albánec nebo Turek tak úžasný charakter, že ti prostě bude sympatický?“ ptala jsem se já. „Nene, je to jiná mentalita, tohle nedovolím.“

Poté, co jsme se rozešli všichni směrem ke svým domovům, potkala jsem po cestě Lily. To je moje svědkyně ze svatby, starší elegantní dáma. Srdečně mě zdravila a nabídla, ať se k ní na chvilku stavím na ouzo. Táhla jsem děti k ní domů. U ní už seděl její skoro osmdesátiletý bratr, který na ni čekal a dlouhou chvíli si zkracoval pitím piva.

Lily odběhla do kuchyně, připravila malé meze- černý pasturmas /něco jako uzené maso, které se dříve dělalo z vebloudího masa, nakrájené na tenounké plátky/, sušená rajčata v olivovém oleji s česnekem a fetu. Kostas, její bratr prohlásil, že pasturmas chutná jako zkažené maso a vypadá jako mumie. Zasmáli jsme se a já jsem podotkla, že má barvu tváře Svatého Spyridona. V tu chvíli se, moderní a jinak pokroková, Lily na mě přisně podívala, pokřižovala se a prohlásila:“Tohle už nikdy neříkej, ten Svatý tohle vtipkování nemá rád. Kostova bývalá žena, Francouzka Anne, si před padesáti lety po žertování o Svatém Sypridonu zlomila nohu a krátce na to se utopila v Brazílii.“

Děti se začaly nudit. Dojedla jsem poslední kousek pasturmy, dopila sklenku ouza a rychle se rozloučila.

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 reakcí na Předsudky a pověry (na ostrově)

  1. sauvignon napsal:

    Pověry fakt nechápu. Ještě že jsem věřící! Ale obávám se, že mnozí v tom mají maglajs a všechno jim to splývá…

  2. M napsal:

    My katolíci máme pověry zakázané.Každá pověra je projev magie a někdy i modloslužby.Pověrčivost je hříchem proti prvnímu přikázání.

  3. Petruš napsal:

    Moc hezké…Víš Pájo, občas ti závidím. Řekové jsou taková obrovská rodina, která na své členy nedá dopustit. Ačkoliv vím, že to může být člověku někdy i na obtíž. Závidím ti proto, že moje rodina je malá a skoro se nevidíme. Příbuzní odbourali slavení svátků a narozenin z důvodu nedostatku času, pošlou si láhev vína a bonboniéru za 50kč a tím to hasne. Všechno mi to tu přijde takový až moc anonymní. Nejde mi o nějaký dary, jde mi o to, sednout si s příbuznými, které už jsem od mé základní školy neviděla, ke kávě a popovídat o životě. A že jsou Řekové v něčem trhlí? Jo, jsou, ale kdo není. Jsou to úžasně staromódní lidé se svými pověrami, ale je to hezký. A kdyby to s tím Spyridonem byla přece jen pravda, dávej na sebe pozor. 😉

  4. Manželka napsal:

    Doufám, že ty si nic nezlomíš… s pověrama to holt není jednoduché, kolik toho člověk nesmí a musí… ;o)Mimochodem, krásná šablona!

  5. buteo napsal:

    Tefila
    Já vím, že jsem vypadal vybíravě na řecká jídla, ale sušená rajčata v olivovém, s česnekem a normálním sýrem, och, to mi předepsalo 5 ze 4 kardiologů.

  6. buteo napsal:

    oprava
    sorry nadpis: Trefila

  7. Simka napsal:

    Pověrčivost
    Nemusím být Řekyně, ale na čtvercový kanál nikdy nešlápnu. Nemyslím, že by tomu všichni věřili, ale to víš – jistota je jistota, na sv. Spyridona bacha. Dávej na sebe pozor, ano?

  8. Portokali napsal:

    Další článek, který se mi moc líbí a bohužel mi připomíná mé zážitky z Řecka. Toto léto jsem pracovala na Thassosu a místní Řekyně se na mě dívaly skrz prsty jen proto, že jsem Češka a žádný Řek nezapomenul podotknout, že česká hudba není dost dobrá, ženy dost hezké a celkově lidé dost vzdělaní. Toto prohlašovali především vesničtí balíci s pár třídami dimotika. Ale mně to aspoň řekli do očí, ostatní cizince pomlouvali za zády a musím říct, že pomlouvali dost odporně. Tohle hloupé přesvědčení o vlastní božskosti v nich prostě bohužel je :-/Klobouk dolů za odvážný vtip, věřím, že se ti nic nestane!

  9. Gomba napsal:

    Pěkné čtenía ta šablona, hmmmmm*závistivý čumil*

  10. Ostrovanka napsal:

    sauvignon, M: jasne, kazdy to ma jinak. tady je povera vylozene soucasti jejich viry a lide v tom vyrustaji od malicka.
    petrus: s tou rodinou, to je nesporna pravda, avsak na druhou stranu prinasi taky mnoha uskali. dik za namet, brzy napisu.
    manzelka: kdybych si nahodou zlomila, nebudu to svadet na sv. spyridona. alespon doufam..
    buteo: a co pasturmas? ja papricky kvuli tobe schvalne vynechala:)
    simka: ano, mami:)
    portokali: tak to museli byt opravdu krupani prvni kategorie. co nadelas. tady si napriklad vsichni mysli, ze cesky jsou nesmirne krasne, pritom samy rekyne me osobne prijdou mnohem zajimavejsi. ale kazdy to vidi jinyma ocima.
    gomba: napis ann. bude mit radost a treba ti taky nejakou vymysli:) jinak dik!

  11. L. napsal:

    Jednu takovou poveru muzu pridat, psala jsem uz o svatbach…tenhle rok se bude brat malo lidi, protoze je prestupny a to pry prinasi smulu…

  12. Gugu napsal:

    TO L. – fakt? Tu poveru jsem nekde taky slysela, ale uplne zapomnela.Tak doufam, ze se zrovna nam nevyplni 🙂

  13. NULI napsal:

    Pájo, máte nádherné stránkyNeměla jsem te´d moc čas, asi týden jsem se k Vám nedostala – a ejhle, taková paráda… A pověrčivost nechte plout po vodě…

  14. Ostrovanka napsal:

    L: tak to jsem nevedela.
    Gugu: ty jeste nejsi vdana?!?
    nuli: diky, nechavam, at jsem jakakoliv, poverciva ne.

  15. Gugu napsal:

    To je co. Vzdycky jsem tvrdila, ze ja na vdavky nejsem, ze ja budu zit ve vztahu, ze k tomu zadny papiry nepotrebuju…bla bla bla. Nikdy nerikej nikdy. A tak, protoze krtiny jsou opravdovou nutnosti (( uz mi leze krkem, jak rikaji malemu bebi(pripominam, ze tak rikaji kazdemu chlapeckovi a holcicce beba, nez dojde ke krtinam) )), jsem povolila i tu svatbu. Tlak okoli je velky. Ale uz to taky vidim jinak po narozeni maleho

  16. hanele napsal:

    Já ti tleskám, že se nenecháš strhnout a zůstáváš sebou! I Spyridon musí ocenit, jak jsi vtipná 😀

  17. Dewberry napsal:

    no vidíš, s tím, jak se nesměli stýkat je to pořád stejné, jako kdysi. doporučuju Louise de Berniera a jeho knihu Birds without Wings, je to o soužití Řeků a Turků v jednom městečku v Turecku, taky se jim moc nelíbily svatby mezi Řeky a Turky, ale ve výsledku jim nic jiného nezbylo.Každopádně se během toho pobytu nezblázni z toho, jak ti chybí racionální česká mentalita a naopak se tím nějak obohať! budu se těšit na další postřehy.

  18. Eliza napsal:

    Obraz blogu nádherný a obsah ještě lepší. Zase další čtení jako z knížky.Jinak si myslím, že pověry a předsudky jsou naprosto všude, jenom pokaždé o něčem jiném. Není to tak dávno, a představa černocha za manžela v našem malém Česku byla také ze světa nepřirozenosti, a teď je to naprosto normální. Jde jenom o to, jak se určité zvyky dají skloubit.

  19. Terezula napsal:

    náboženství
    Tak po dlouhé pauze si zase pročítám skvělé články. No co se týče pověr v Řecku, to už mám taky vyzkoušené. Poté, co jsem párkrát řekla nějaký ten vtípek, kterému jsem se smála akorát já a ostatní měli kamenné tváře, tak už mě to taky přešlo 🙂

  20. Terezula napsal:

    nové stránky
    taky jsem ještě chtěla pochválit nový vzhled stránek – je moc pěkný.. ale nepřišla jsem na to jak jsem vložit avatar.. 🙁

  21. Ostrovanka napsal:

    gugu: tak hodne stesti!
    hanele: jo, ja myslim, ze mame u spyridona protekci. jsme sousedi…
    dewberry: ja cetla jen mandolinu. jinak muj pobyt tady je tak dlouhodoby, ze uz bych se musela byvala davno zblaznit:)
    eliza: dekuju. obavam se ale, ze v cechach predsudky vuci smisenym manzelstvi porad pretrvavaji.
    terezula: ja vubec nevim, co to avatar znamena, natoz abych vedela, jak se vklada… na tohle je expert http://www.ann1.bloguje.cz

  22. Gugu napsal:

    Dekuji za prani. BTW. nechces napsat o tve svatbe?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *