Pošta za nic nemůže (to já…)

Blíží se konec sezóny a mně není vždycky do smíchu. Jsem unavená a vyčerpaná a těším se na zimu.

Dneska mě ale rozesmála tahle příhoda:

Přijela jsem do jednoho hotelu za novými hosty a jeden pá se mě ptá:“Prosím vás, kde je tady schránka a jak je tu spolehlivá pošta?“

Ten dotaz mi přišel trošku zvláštní, tak jsem odpověděla maličko vyhýbavě, že docela dobrá, někdy pohledy docházejí do tří dnů a někdy do týdne. /I když pravda, adventní kalendář od mé sestry z Německa došel až za 5 měsícu, ale o tom jsem se nezmínila./

Pán se na mě podíval a jak se vysvětlovat:“Víte, před jedenácti lety byl náš syn v Dominikánské republice a poslal nám pohledy. Ty nám ale nikdy nedošly. Až najednou teď nedávno, po tolika letech, přišly s dominikánskou i s řeckou známkou. Kudy to teda putovalo a po jakých zemích, to opravdu nevím…“

Tak trochu se mi zatmělo před očima a vybavil se mi jeden okamžik mého života:

Sedím v uniformě cestovní kanceláře na terase hotelu Natura Park, pozoruji plameňáky v malém jezírku, upíjím čerstvý ananasový džus a po těle mi stékají čůrky potu. Je vedro a já čekám, až moji klienti nastoupí do autobusu, který je odveze na letiště v Punta Caně, v Dominikánské republice.

Ještě mám sklenici z půlky nedopitou, když ke mně přistoupí sympatický mladík a podává mi několik pohledů. S milým úsměvem se ptá, zda bych mu je mohla hodit do schránky, tady žádná není. Otírám si pot z čela, přikyvuji a tak trochu nepřítomně vkládám pohledy do služebních desek.

O 11 let později se probírám nějakými věcmi na půdě, otvírám svůj starý služební kufřík a třídím nepotřebné papíry. Vida, hezké desky, mohla bych si je omýt a začít zase používat. Z desek vypadne několik pohledů….. Co teď? Vyhodit nebo poslat? Po tolika letech? Ale za tu legraci to stojí. Kupuji řecké známky a lepím je vedle těch dominikánských a pohledy házím do schránky….

Teď sedím vedle pána, kterému ten „můj“ pohled došel. Trošku se červenám, mumlám něco v tom smyslu, že cesty dominikánské pošty jsou nevyzpytatelné a se slzami smíchu na krajíčku se rychle loučím…

Příspěvek byl publikován v rubrice Zážitky s turisty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 reakcí na Pošta za nic nemůže (to já…)

  1. dewberry napsal:

    !!!!Ta to je teda něco. A vůbec mě nepřekvapuje, že Sonja zapomněla pohledy hodit do schránky 🙂

  2. Wu napsal:

    To mě rozesmálo :-D. Svět je opravdu malý a odplata na nás číhá kdekoliv. Mimochodem, co budeš dělat, až to ten pán najde tady na blogu?

  3. Gomba napsal:

    dost dobrý :)))myslím, že za tu srandu stálo zkusit mu říci pravdu

  4. Mod. napsal:

    Pavlo a víš, že kdyby mi to vyprávěl někdo jiný, tak tomu neuvěřím?:-)))

  5. Techer napsal:

    Zajímavé 🙂 Dá se tomu příběhu věřit po fabulaci se Sonjou?

  6. vito napsal:

    To jsou věci:-)) poznávám Sonju.

  7. Mod. napsal:

    5.Dá se věřit všemu, nebo alespoň částečně něčemu, co se člověk dočte, třeba v knihách? Zažili všechno ti autoři,nebo jsou to jen skvělé fabulace?

  8. Mod. napsal:

    Pavlo
    Koktejl přivezl dneska Filip:-)

  9. kiwi napsal:

    skvele!!!

  10. Wlcice napsal:

    :-)) Pan Kolbaba by to neřešil jinak :-)) Skvělé!

  11. Leni ze Sevilly napsal:

    tak to fakt je sila :)))) ses proste cislo

  12. NULI napsal:

    Jak už kdosi trefně napsal -Tobě se dá věřit a Sonja to určitě takhle zamotala.Mám Koktejl i Travel Digest (ten bylo těžší sehnat), jsi to celá Ty!

  13. edith napsal:

    😀 😀 :-Dabys vědělal spolehlivě jsi svým příspěvkem rozesmála hned po ránu mě i mého muže…Tekly nám slzy od smíchu a až po chváíli jsem mohla npsat tento příspěvek, protože jsem pro slzy neviděla na obrazovku…Jak uuž tu někdo řekl, jsi prostě číslo…a takový příběh se hend tak nedá vymyslet, to se musí zažít…hezký den do kerkyry z valach…edita a spol.

  14. Zuzka napsal:

    haha tak to je teda fakt síla, tobě aby člověk něco svěřil :-)) neee víš že to říkám s láskou, jsi ale teda občas tele 🙂

  15. Portokali napsal:

    Ještě že šlo jen o pohledy a ne něco vážného, takhle mě to skvěle pobavilo. A taky mě hned napadlo, co se asi stane, až si tohle pán přečte:D

  16. buteo napsal:

    Víš, že jsem četl všechny Tvé příspěvky a u Sonji jsem vynechal pár. Budu Tě věrně číst i dál, ale řekni, že netrváš na tom, abych přidával pokaždé nějaké blboučké hámotiny. Měj se

  17. Mánek napsal:

    Slzy smíchu mi postříkaly obrazovku, opravdu bezva náhoda. Pravdu jsi mu neřekla? Možná byste se zasmáli spolu, třeba by to rozdýchal! 🙂

  18. Fil napsal:

    totak Pavlo fabulace nefabulace, ale to opravdu nevymyslíš ……jinak článek v kktejlu je profi hned o nabidni do National geograficu

  19. Papaja napsal:

    tak to je síla! :)))

  20. Ostrovanka napsal:

    dewberry: klasicka sonja:
    0wu: nevim. moc s tim nepocitam. pan nevypada jako typicky procitac blogu…
    gomba: premyslela jsem o tom, ale nebyl to prave ten tyo cloveka, o kterem mam dojem, ze by se tomu zasmal..
    mod: presne tak. jen moje vymyslene historky jsou pravdive:)
    techer: dneska se na internetu uz neda verit nicemu.
    kiwi, vlcice: taky jsem se bavila:)
    leni: nepricitam si zadne zasluhy. proste se stalo…
    nuli: diky! dnes uz bych pohledy asi hodila…
    edith: tos trefila. na takovehle pribehy nemam dost bujnou fantazii.
    zuzka: ano, priznavam.
    portokali: mozna, ze to bude mit fakt pokracovani. az si to pan precte a napise to sem, hnedka vam to tu dam k precteni.
    buteo: trvam!!
    manek: jeeee, zdravicko!! to je mile prekvapko!! nerekla a nereknu:)
    fil: to nevim, jestli by se koktejlu libilo. treba nekdy napisu neco jineho.
    papaja: 🙂

  21. Manželka napsal:

    :)))) Dobře ti tak! :)To mi připomnělo, jak můj švagr skrblík, který nakupuje výhradně v sekáči, potkal v Thajsku Švýcara, který na švagrovi poznal svou na míru ušitou košili :))

  22. sandra napsal:

    to je krásný příběh a neuvěřitelná náhoda:-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *