Květná neděle se blíží (Jde do tuhého)

Asi před měsícem a půl jsme začali zkoušet společně s orchestrem velikonoční pochody a epitafy. Seděla jsem mezi samými dětmi uprostřed pětice chlapců hrajících na saxofon a radovala se při každém falešném tónu, který zazněl sborově.

Těšila jsem se na každou další zkoušku. Děti mne okukovaly trošku zvědavě, protože dospělou ženu a cizinku k tomu tam ještě nikdy neviděly. Dospělí totiž mají své zkoušky teprve několik dní před každou událostí. Hrají už v orchestru tak dlouho, že všechny skladby znají nazpaměť.

Pokaždé, když jsem přišla, zdravily mne děti uctivě Dobrý den a já jsem říkala Ahoj kluci a holky a nevěděla jsem, jak jim říct, aby mi nevykaly. Ale samozřejmě jsem chápala, že v jejich očích jsem stejně stará jako jejich babička.

Včera byla naše poslední zkouška. Přišli úplně všichni. Děti i dospělí. Mohla nás být v malém sále snad stovka. Neuvěřitelná síla dechových nástrojů a pohled na všechny generace, od šestiletých holčiček s mašličkami ve vlasech po sedmdesátileté dědy s velkým břichem bere dech. Příčné flétny, tuby, klarinety, sopránové a altové saxofony, lesní rohy, barytony, fagoty, heligony, hoboje, pozouny, lesní rohy, trumpety a trubky se rozléhají po celé ulici svatého Spyridona. Muzikanti berou zkoušku nesmírně vážně. Se zaujetím poslouchají dirigenta, který uděluje poslední rady.

Při skladbách jsou všichni zabraní do not a já se dojímám nad harmonií zvuků. Dojetí se vzápětí mění v úžas, když sleduji, jak z dechových nástrojů tečou či stříkají sliny na linoleovou podlahu, kde se tvoří malé kaluže. Představa kolik mikrobů se mísí ve vzduchu mi trochu bere soustředění, takže se na chvilku ztrácím v notách. Hned se ale zase přidávám a hraju dál.

Když po třech hodinách končíme, obrátí se na mě jedenáctiletý saxofonista hrající vedle mě a zeptá se:“Hele, komu fandíš??“ Udiveně se na něj zadívám a chvilku nechápu. „No, jako jakýmu fotbalovýmu klubu, víš??“ ptá se klučina dál. Zasměju se a odpovím:“Sparta Praha.“ Uznale výskne, pokýve hlavou a odchází.

Jdu si nafasovat uniformu a naleštit boty. Zítra je Květná neděle, nejdelší procesí v roce. Integrace začíná…

Příspěvek byl publikován v rubrice Řecké svátky a povedené akce. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Květná neděle se blíží (Jde do tuhého)

  1. edith napsal:

    tak ať ti to dobře dopadne!:-)) můj muž ti vzkazuje, že by rád slyšel nějaký zvukový záznam z té květné neděle…ale moc vážně ho neber..však ho znáš…hezké svátky jara do kerkyry z valach.

  2. Martina napsal:

    :)Tak držím palce, ať to ladí!

  3. Elvíra napsal:

    Úplně závidím. Krásně si to užij..a hlavně popiš zážitky..už se těším

  4. Zuzka napsal:

    Jeeee tak si to uzij 🙂 A jaka je to hudba, takovy jako spis rychly pochody, nebo smutny? Tady hrajou vsechno, ale ty pochody mi spis znej jako nejaky vojensky prehlidky a nemam to rada…

  5. Hana napsal:

    Tak držím pěsti=štěstí, ať všechno dobře dopadne! Hezké Velikonoce! Hana

  6. Papaja napsal:

    🙂 Tak si to všichni skvěle užijte!!!

  7. NULI napsal:

    Už je to uděláno,už je to hotovo! A jak, Pájo? Jistě jsi ještě teď plná zvláštního, povzbudivého a možná i dojemného pocitu …

  8. filipika napsal:

    Pasáž o mikrobech mi procvičila bránici:) Jako vždy díky za další článek a hodně zdaru do hraní!!!

  9. miollnir napsal:

    drzim palce!

  10. Gábina napsal:

    Tak ať ti ta velikonoční premiéra dopadne dobře

  11. Cheorchia napsal:

    Nikdy nezapomenu na vylet do Svetle nad Sazavou kde nas kolem osme rano, cely vikend budil Festival dechovych nastroju :))).At to dobre dopadne :))

  12. Ostrovanka napsal:

    vsem: diky moc za vzkazy. pruvod se povedl, brzy napisu vice.

  13. Leni napsal:

    parada, ses 1 :)!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *