Nedávno jsem zjistila, že je to přesně 9 let, co jsem poprvé přijela sem, na ostrov Korfu. Maminka má ode mne schovaný dopis, kde píšu, že je to jedno z nejhezčích míst, které jsem viděla, ale už se těším, jak pojedu dál a budu objevovat nové země…
Pak jsem dál sice ještě jela, ale zase jsem se vrátila a to zřejmě navždy. Alespoň doufám.
Když jsem byla ještě malá nebo možná spíše mladá, měla jsem takové svoje představy a sny. Jedním z nich bylo chodit každou neděli večer do kostela U Martina ve Zdi, v kabelce mít svoji vlastní krabičku cigaret a po večerní bohoslužbě si jít někam sednout s ostatní mládeží.
Později jsem zase přemítala nad tím, jak by to bylo úžasné žít někde v Jižní Americe na mořském pobřeží, kde bych přebývala v nějakém dřevěném srubu, pozorovala z okna přelévající se oceán a psala knihy. Světové bestsellery, samozřejmě.
Potom jsem začala cestovat a cestování mě tak bavilo, že jsem se rozhodla, že si pořídím plachetnici a přepluji Atlantik. Takhle budu cestovat do svých 35 let, potom si najdu nějakého muže a založím rodinu…
Všechno naštěstí dopadlo úplně jinak, ale základní prvky mých přání se přece jen vyplnily. K Martinu ve Zdi jsem pak občas zašla a s mládeží pak na dvojku vína taky.
Místo v Jižní Americe bydlím na řeckém ostrově, pozoruji pravoslavný kostel z okna a místo bestselleru píšu blog.
Muž si našel mě už v mých 24 letech a rodinu jsme si založili zanedlouho poté. Pořídili jsme si starou plachetnici, kterou sice nepřeplouváme Atlantik, ale alespoň jezdíme k dva km vzdálenému ostrůvku Vidos.
A já přemítám, jestli nakonec není naše velké štěstí, že si život nemůžeme sami rozvrhnout. Každý prožitý den je totiž pro nás překvapení a já bych svůj život za svůj naplánovaný sen dnes nevyměnila ani za nic.
Možná že každý nemá takové štěstí jako Ty, ale záleží asi hodně na úhlu pohledu, na přístupu, jak se člověk na věci dívá. Díky.
Kdybychom předem věděli……co nás potká, byl by život nuda :-)Takhle je to zážitek, a většinou záleží na nás, jestli příjemný nebo nepříjemný 😉 Ten tvůj zážitek je až dosud převážně příjemný a moc ti přeji, aby byl takový i nadále.
Už se rozkoukávám…Pájo, využívám internetu, v lázních je fakt všecko. Konečně si začínám číst Ostrovní zážitky, zatím jsem zmákla jen červen, neb čtu i (zajímavé) všchny komentáře. Zdravím a těším se na další vyprávění.
Je to paráda
když se Ti naplňují sny. Mne se začaly plnit až v důchodu. Největší paráda je, když skutečnost předčí i ty sny a to už v pětadvaceti nebo kolik Ti to vlastně nedávno bylo./Nezapomeň poděkovat, že jsem Ti rok ubral/
kdyz clovek planuje, tak pak muze byt maximalne nestastny z toho, ze se mu plany neplni. nejkrasnejsi je zit zivot tak, jak nas miji.. rikam si, ze vzdycky najde svou cestu a popostrci tam, kam je treba.
Tvůj blog je taky bestseller.S klasičkou pravím, když čtu tvůj příspěvek: „Šťastná to žena.“Přeji ať ti to vydrží co nejdéle.
Jak je život krásný a dokonalý,neboť dopředu nevíme, co nás čeká a dává nám tak naději, že to může být i něco pozitivního. ahoj
Ahoj Pájo,taky se mi splnily sny z dětství,v trošku v jiným rozměru ale přeci.. nedávno jsem rekapitulovala..a vznikl z toho opatrný názor, že je fakt dobrý něco si snít, protože i když to třeba změní nějak formu..stane se to.Tak Ti přeju ať se Ti splní i ty současný Tvoje sny…
myslenky urcují nás smer urcite, tak sni dál pozitivne…preju ti at se ti splní vse : – ))
…a ten blog se stává bestsellerem:)
vsem vernym ctenarum: moc diky, je to tak. zivot je napinavy a zajimavy, i kdyz je clovek jednou dole a jednou nahore. kazdy den mame za co dekovat…
Asi by to byla nuda, kdybys se uplne vsechno splnilo. Za nekterymi sny je dobre jit a bojovat za ne, nektere se vyplati popustit za ucelem ziskat neco jineho. tak preju dobry vitr do plachet, at tvoje plachetnice pluse stale tim pozitivnim smerem…
moc hezké počteníčko(vozíčkářka)
hezky clanek, prijde mi, ze ma vetsi hloubku nez driv 🙂
korfu
na korfu jsem byla celkem ctyrikrat a uplne me dostalo.porad me to laka se vracet,jenze bohuzel ted nejsou finance,protoze uz mame dve male deti moje slunicka.ale az trochu povyrostou teda dcerka jsou ji teprve tri mesice-synovi jsou uz ctyry.tak urcite musim zase prijet protoze bez takoviho krasnyho mista na zemi dlouho nevydržím :-)))).ne opravdu korfu je moc nadherny ostrov a proste jsem si ho zamilovala.