Ostrovanka bloguje

Celý příspěvek →

Čím víc času utíká od mého posledního pořádného psaní, tím hůře se mi něco vymýšlí. Mám tolik podnětů a tolik témat, o kterých si říkám, že je prostě musím napsat, jenže pak je léto a já se nezastavím, potom začnu cestovat a nejsem na počítači, pak dělám aukci pro Jemen, záhy se někdo staví na návštěvu nebo vysvitne sluníčko a já musím jít nutně plavat nebo prostě se s Adonisem zapovídáme u oběda, otevřeme si lahev vína a po té je úplně nejlepší si dát siestu.

Celý příspěvek →

V zimě s Adonisem na ranní procházky chodím jen sporadicky, protože můj muž s vojenskou pravidelností vyráží v 7.30 a odmítá čas posunout, ale v tu dobu je v zimě ještě tma. A protože normálně ranní procházky spojuji s plaváním v moři, moc se mi nechce lézt do vody za tmy, kdy je ještě fakt kosa. A tak chodím až okolo poledne sama nebo s mojí kamarádkou Kim a pak zase večer s Adonisem.

Celý příspěvek →

Zatímco jsem byla v říjnu na cestách, Adonis si rychle pořídil nějaké další kuchyňské přístroje. Prý potřebuje profesionální kávovar, protože ten minulý není dokonalý. (Kolikátý už to je?)

Celý příspěvek →

Tentokrát jsem musela udělat rozhovor sama se sebou, protože mi na poslední chvíli vypadla kamarádka v Africe, a já jsem nechtěla přerušit svůj rozhovorový řetězec. Tak tady mě máte … Vlastně je tohle taková tečka, a pokračování, pokud budeme živi a zdrávi, zase na podzim. Hezké léto!!!

Celý příspěvek →

„Zpočátku našemu vztahu absolutně nikdo nevěřil. Lidi poulili oči: jak jako – že si vezmeš chorvatskýho rybáře a harmonikáře z nějaký díry v Dalmácii?!“

Celý příspěvek →

„Některé děti musí být ubytovány v hlavní vesnici, protože ne všechny vesnice jsou propojeny, někdy se dá připlout jen lodí nebo projít pěšky džunglí. Takže občas bydlí děti na internátě ve škole už od sedmi let…“

Celý příspěvek →