Věnováno Barmance Báře (aneb pevné nervy. Děti jsou radost…)

Co dělají úplně malá miminka, se mi nějak brzy vytratilo z paměti. Ale dnes a denně zažívám, co dovedou dvouleté děti.

Ofelie je opravdová radost. Olivová pleť, růžové šatečky a botičky, nádherný úsměv s probleskujícími bílými zoubky. Andílek. Na ulici se na všechny směje, křičí Jasu a tančí, jakmile zaslechne jakoukoliv hudbu.

V každé netřežené chvilce se doma nažene do koupelny. Na záchodě ještě pořád vyndává štětku, snad už si s ní teď zuby nečistí, ale ta ji fascinuje už odmala. Potom stihne během jediné minuty vyrolovat celou roli toaletního papíru a narvat ji do záchodu, který už si umí sama otevřít.

Chci ji vzít ven, ale začne se vztekat a pobíhat hystericky po bytě, válet se po zemi a najednou je z 12kilového dítěte pytel cementu, nedá se s ní pohnout. Nechím ji chvíli ječet, jdu se sama obléknout, mezitím ji však nacházím zrovna ve chvíli, kdy do videa strká krajíc namazaného chleba, který tam zůstal od snídaně. Volá při tom radostně: „topinka topinka“ a tleská ručičkama.

Při procházce s kočárkem, kdy v ručičce musí bezpodmínečně nutně držet vše, co se jí podařilo ulovit po cestě z domu, se zase usmívá jako andílek. Před domem se mě albánská sousedka ptá, co jí doma pořád děláme, že neustále řve. Nevraživě se na ni podívám a jdu dál.

Na hřišti si sundá botičky /doma si je sama sundat neumí…/ a válí se v prachu a štěrku. Potom obchází babičky, které zrovna cpou svým dětem do pusy násilím kousky jídla a hladovým a smutným pohledem je pozoruje. Já se ji snažím odvést pryč, ale všichni na hřišti se na mě dívají vražedným pohledem, když Ofelie začne ječet, jaká to krutá matka, která nedá najíst svému dítěti a začnou jí ulamovat kousky banánů, které Ofelie vzápětí zahodí na zem.

Když přijde Janýsek ze školky, vrhá se na něj a objímá ho, ale po chvilce začne křičet. Dívám se, co se stalo a už už chci opět vynadat chudákovi Janýskovi, když najednou zjišťuji, že Ofelie chce hračku, se kterou si hraje on.

Před asi 14 dny přestala spát přes poledne, tím pádem se mi den prodloužil na často téměř neúnosnou délku. Doposud spala ve své postýlce a nedělala při ukládání do postele ani žádný velký povyk. Pak ale nastal den D, kdy poprvé sama přelezla mřížky postele a stala se svobodným tvorem.

Dohoda tedy zní: „Dobrá, můžeš spát s Janýskem v jeho postýlce /Janýsek je nadšen/, ale musíš spát a nesmíš vylézat“. A pak jí pustím pohádku na dobrou noc. Po chvíli jde spát i Janýsek a pak tak spí spolu, k sobě přituleni a ve mě se konečně probouzí ta pravá mateřska láska…

Příspěvek byl publikován v rubrice Řecká rodinka. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Věnováno Barmance Báře (aneb pevné nervy. Děti jsou radost…)

  1. Bára napsal:

    Pajo, přece jen jsem všechno nezapomněla. Dobře vím, jaké to bylo od jednoho roku do dvou, kdy to všude vlezlo a dosáhlo a na žádná slova to nereagovalo. Chtěla jsem slyšel nějakou útěchu a ptala jsem se tehdy kamaráda, co měl starší děti, kdy tohle hrozné období přejde a bude líp a on se na mě užasle podíval a řekl:“Už nikdy nebude líp.“Jak to tak čtu o Ofélii, tak už se snad začínám těšit nebo co.

  2. duna napsal:

    Pájo, tvoje albánská sousedka mi připomněla bývalou paní pronajímatelku (bytnou?), ta se mě furt ptala taky na to samý :-))))

  3. Terezula napsal:

    To jsou samé takové ještě veselé situace. Nevim jak v Řecku, ale tady se teď rozmáhá, že tříleté děti začnou např. v krámě řvát na své rodiče a nadávat jim za určité věci, které udělali špatně a tak.. když jsem toho byla několikrát svědkem, tak jsem docela koukala..Ale Ofelie je jen takovej andílek s malým čertíkem vevnitř 🙂

  4. melounek napsal:

    topinka.. 🙂no, kamaradka se boji prestehovat do noveho bytecku, bo ma obavy, ze ji sousedka (pani pres 80), se kterou ma spatne vztahy, uda na socialce – protoze kdyz dite breci, tak ho musi prece trapit..

  5. Nikos napsal:

    Jezis, ja deti jeste nemam takze no comment:-) Ale topinka je supeeeer, asi si pujdu nejakou udelat s dabelskymi tousty:-))

  6. Topinka mě fakt dostala, je vidět, že Ofelie má fantazii 🙂

  7. Helazd napsal:

    Pájo, to je úžasný. Víš jak se to Ofélii bude líbit, až jí to jednou budeš vyprávět. Moje děti nad sebou radsotně žasnou, když jim vyprávím jejich kousky.Jeden z mých kluků, se naučil postýlku přelézat v osmi měsících. To teda nepřeju nikomu, chvíli jsem přemýšlela, jestli by neměl mít žbrlení ještě i shora. Člověk ho dal do postýlky a vydržel tam tak tři minuty.Dnes zůstává v posteli dobrovolně třeba i celý den. 🙂

  8. Hanele napsal:

    Bára potřebovala dodat povědomí o tom, proč nemít děti?? 🙂 Sama za sebe musím říct, že období od 1-3 let bylo pro mne nejkrušnějších a SAMA za sebe říkám, že MOMENTÁLNĚ je líp 🙂 otázka je jak na dlouho…

  9. sauvignon napsal:

    Říká se – malý děti, malý starosti, velký děti, velký starosti. Já mám asi štěstí, mně ty velký dělaj jenom radost. Zatím.

  10. Ostrovanka napsal:

    baro: jasne, rozhodne jsem te nechtela zastrasovat, jen pripomenout hezke chvilky…
    duna: jeste, ze tu nefunguje socialka..
    terezula: andel s dablem v tele… presne.
    melounek, nikos, bara: ano, topinka je vyborna, akorat video si myslelo pravej opak…
    helzad: presne vim, podobne jsem to zazila s janyskem..
    hanele: myslim, ze prekecat baru, aby uz deti nemela, na to je docela pozde. spis jsem ji chtela osvezit vzpominky:))
    sauvignon: tak me napada, ze mi budes muset asi predat nejaky rady. ty tvy deti jsou vazne nejak moc skvely, zda se…

  11. Leni ze Sevilly napsal:

    uh
    celkem me podobna vypraveni desi..dle mamincinych vypraveni ja a moje sestra jsme byly takove nevine, hodne, poslusne, bystre a neproblemove deti, ktere v 1 roce chodily, mluvily, nemely pliny a ja nevim co vsechno uz umely, pred odchodem do skoly cetly psaly a kdovi co jeste (toto si teda pamatuju;)), jak to ta maminka delala??? ne nadarmo bude asi ucitelka v materske skolce hehe…

  12. matesola napsal:

    Jste mi připomněla, jak moje malá dceruška začala asi ve čtyřech letech hlásit…Vždy si k tomu vybrala místo, kde měla početné obecensvo (třeba přeplněnou tramvaj) a říká „Tatínku proč mi ráno nedáváte snídat. Já ve školce umírám hlady.“ Nebo v plné samoobsluze „Tatínku, kup mi prosím pomeranč, já ho ještě nikdy v životě neochutnala.“ To bylo vždy hned ticho a spousta zvědavých pohledů :)))

  13. Ostrovanka napsal:

    leni: bravo bud mamince nebo vam anebo to je proste stesti na obou stranach?
    matesola: jo, tak to me pobavilo a pripomnelo historku, kdy jsem s 3 letym janyskem obrazela prazske hospudky s kamarady a kdyz jsme se asi v 6 vecer vraceli tramvaji domu,ja smrdela hospodou a janysek na sve odrazecce na celou tramvaj zarval: maminko, tohle uz byla posledni hospoda nebo jdeme jeste do nejake? v tramvaji ticho jako v hrobe, jen nevrazive pohledy…uffff

  14. matesola napsal:

    Ti „parchanti“ uměj být hrozně upřímný :))))Jednou (taky v tramvaji) slyším nejen já svou dceru jak se baví se svým spolužákem ze školky.“Tak co Lindo, jak jde život?“ ptá se jí malej špunt s plastikovou bouchačkou.“Ale stojí to za pld. Stokrát jsem žíkala tátovi ať mě vyzvedne po O a von zas pšišel pozdě. A teď s nim ještě musím do hospody (do mé práce, vyzvednout auto).“

  15. spoon napsal:

    hahaaahhaaaa to jsou krasny pribehy! Je to parada mit co vypravet & na co vzpominat,ne? 😉

  16. Ostrovanka napsal:

    matesola: souhlas:))
    spoon: tesim se na tvoje!! za chvili je budes psat taky…

  17. katerina napsal:

    Ano, ano, dětičky. A ti andílci jsou fakt super. Každý večer, než se jde koupat, postaví se před zrcadlo a nahá se pozoruje. Tuhle mne dostala, když prohlásila? „Mami, musím dlzet dietu, protoze mám velký bzicho!“ A s tímto rozhodnutím se odebrala do vany a následně udělala z koupelny bazén, za který by se nemusel stydět žádný hotel Hilton.

  18. felixa napsal:

    Páni, to je krása, úplně mi to vehnalo slzy do očí. Musí to být nádherné dívat se, jak dva malí andílci po vyčerpávajícím dni spolu svorně spí:o)

  19. sandra napsal:

    jo, to znám…děti jsou nejhodnější, když spí…to jsou přímo k pomilování:-)

Napsat komentář: Ostrovanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *