Čeští turisté III. (Just in time…)

Jmenuji se Laudonová. Jana Laudonová. Podle vzoru Jamese Bonda /My name is Bond. James Bond/ se zvláštní paní představuje a podává ruku všem ostatním okolo sedícím turistům, kterým zároveň tyká a ptá se jich na jméno. Všichni se po sobě významně dívají a trochu nervozně se usmívají. Každý tuší, že tento týden se asi nudit nebudou.

-Jsem bývalá manželka generála Laudona, sděluje mi paní Jana a ostrým pohledem pozoruje, jak budu reagovat. Tvářím se vážně a přikyvuji, že to je tedy opravdu fajn. Vedle ní sedící synek v pubertálním věku se zarytě dívá do země.

Po delší konverzaci se paní Jana rozhodne pro zapůjčení motorky. Zjišťuje, jestli by si mohla půjčit nějakou větší motorku. Překvapeně se ptám, zda-li má na takovou motorku řidičák a dostává se mi zvláštní odpovědi:-ne, nemám, ale to nevadí, tu bude řídit můj syn. Víte, já se problémů nebojím, když si člověk všechno v hlavě správně naprogramuje a spojí si ty správné drátky, pak se nemůže nic stát. Já tomu říkám pracovně JUST IN TIME, neboli být ve správný čas na správném místě. Já jsem studovala elektrotechniku /aha, chápu, tohle asi vše vysvětluje/ a myšlenka je elektromagnetické pole, takže stačí si to uvědomit a už máte v životě, co chcete. Prostě Just in time a máte to… Jak jednoduché.
Domlouvám jí tedy motorku na pátek na devátou hodinu a odcházím.

Po několika dnech se ozve paní Jana telefonicky: – nezlobte se na mě, ale zapomněla jsem si spojit ty drátky a naprogramovat, aby mi ten člověk tu motorku privezl, takže jsem tu čekala dvě hodiny a nikdo nepřišel. Ale to neřešte, to není váš problém, to je moje chyba. Já jsem si tu zatím seděla na baru a bylo mi fajn.
-mimochodem, líbíte se moc mému synovi, takže až přijedete do Čech, mohu Vás svézt ve voze Volvo nebo Škoda superb. Budu vám řídit a vy s Petrem mi řeknete, kam byste chtěli, abych vás zavezla.
Malounko ztrácím trpělivost a lehce ironicky se ptám, jestli nás sveze i s manželem a dvěma dětmi. Paní Jana se ale nedá vyvést z míry a nadšeně souhlasí, že prý caparty a manžela sveze klidně taky. Při té přiležitosti mi prý dá také nějakou odbornou literaturu o tom přenosu myšlenek.

Před odletem mi paní Jana podala lísteček a na něm bylo napsáno:
-pozitivní myšlení
-just in time
-time is money /some questions? Napište mi na moji mailovou adresu/
-pozdravuji i za syna

Při kafi tuhle paní probírám se svojí kolegyní, která už v cestovním ruchu také leccos zažila. Nejdříve se touhle historkou docela dobře bavíme, pak ale obě zvážníme a sedíme úplně mlčky.

Asi po týdnu na mě dopadá nějaký splín. Jsem najednou zklamaná z lidí, které mám ráda a kteří se ke mně najednou nechovají hezky. Volám své kolegyni-kamarádce, abych si vylila srdce. Mluvíme spolu asi půl hodiny a rozebíráme mezilidské vztahy. Po delší odmlce mi najedou kamarádka říká:-víš, Pájo, tohle je všechno jenom tvoje chyba. Myslíš si, že celý svět se bude chovat tak, jak by sis to ty představovala. Ale vlastně máš špatně spojené ty drátky. Hele, napoj si je a dávám ti jednu dobrou radu- musíš být Just in time…..

Uvědomuji si, že paní Jana nebyla šílená, jak se původně zdálo. Měla asi úplnou pravdu. Anebo jsem zešílela já?? Asi se jí na to budu muset po mailu zeptat…

Příspěvek byl publikován v rubrice Zážitky s turisty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 reakce na Čeští turisté III. (Just in time…)

  1. buteo napsal:

    Dik za mail
    V životě jsem potkal mnoho lidí, ale vždy jaksi patřili do nějaké profesní nebo zájmové skupiny, která mi byla něčím blízká. Nad rozsahem typů nacházejících se v Tvé škále jenom uznale pokyvuji hlavou a nezávidím Ti. A ono nakonec, z každé situace a na každém jedinci se dá najít něco užitečného k použití. Hezký večer

  2. Ostrovanka napsal:

    to mas, buteo, pravdu. akorat nekdy to uzitecne k pouziti musis hodne dlouho hledat…..pravda je, ze typy ceskych turistu jsou opravdu rozmanite….

  3. renee napsal:

    Po mych 18-ti letech toulani-se-po-svete jsem prisel k nazoru, ze pohadka „Jak Sel Honza Do Sveta“ je pravdiva a zrejme byla napsana nekym, kdo prave takove zkusenosti s chovanim jinych lidi mel. My, cesi, pochazime z male narodnostni skupiny a ocekavame, ze vsichni se budou chovat tak, jak jsem na to zvykli. V jinych slovech, jsme pod domenkou, ze svet se revolvuje kolem nas. Neni tomu ani zdaleka tak. S zivotni zkusenosti prijde tolerance deviacniho vystupovani druhych lidi, ktere vubec nemusi byt cizi, neslusne a otravne – prave naopak.

Napsat komentář: Ostrovanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *