Tak mi kamarádka z jižního cípu ostrova napsala, že nemám pomlouvat ostrov, to se nedělá. Ale já spíš pomlouvám ten prohnilý systém. Nicméně, abych jí udělala trošku radosti, zdrbnu dnes Čechy. A pak, Evčo, slibuju, že napíšu něco pozitivního o tomto kouzelném ostrově.
Před několika měsíci, bylo to ještě v zimě, jsem se s dětmi procházela v parku, sluníčko nádherně svítilo a bylo překrásně a najednou jsem slyšela někoho za sebou mluvit česky. Mladý pár Čechů, v zimě a já je neznám? Zvláštní. A tak jsme se dali do řeči.
Lenka a Pavel. Z Moravy. 22 let. Oba dva nezaměstnaní. A co dělají v zimě na ostrově? Moravský úřad práce jim dal v rámci projektu Evropké Unie Leonardo da Vinci na vybranou, kam by chtěli jet na rekvalifikační kurz. Vybrali si tedy ostrov v Řecku. Dostali zaplacenou letenku, ubytování s polopenzí v hotelu, kurz angličtiny a praxi v nějaké firmě. To všechno na 3 měsíce. Potom doma jen sepíšou jakousi závěrečnou zprávu ze svého pobytu a Evropská Unie bude spokojená, oni z tříměsíční dovolené také. Neuvěřitelné.
Při našem rozhovoru se mě oba dva ptali, jak je to tady v létě s prací, zda je těžké něco sehnat. Představa, že by se po téhle příležitosti měli zase zaregistrovat na pracáku, nebyla zrovna lákavá. Aspoň to tvrdili. Pak jsme si vyměnili telefonní čísla a já jsem slíbila, že pokud budu o něčem vědět, ozvu se.
Asi za týden mi volala kamarádka, že na léto shánějí někoho do cestovky. Řekla jsem jí o Lence a Pavlovi a s jejím manželem jsem se dohodla, že přijdou druhý den na pohovor.
Zaslala jsem SMS a cítila se dobře, jak jsem těmhle mladým lidem pomohla. Odpověď mi přišla až druhý den: ahoj, nezlob se, dnes nemůžeme,máme oslavu narozenin, tak snad jindy.
Neměla jsem slov. Od té doby už se nidko neozval.
Včera, tedy po 5, slovy pěti měsících mi přišla SMS:
-ahoj, nevím, jestli si na mě pamatuješ, potkali jsme se v lednu v parku. nemohla bys mi sehnat nějakou práci tam u vás? Díky, Lenka
To mě opravdu docela nadzvedlo ze židle a tak jsem odpověděla poměrně stroze, že jsem pro ně práci měla, ale nepřišli, tudíž teď už je pozdě.
Hlavou se mi ale honí jedna divná otázka: je nezaměstnanost smutný životní úděl anebo dobrovolná volba?
Jaká škoda, že tak drahý a prima program Evropské Unie přijde úplně vniveč a tihle lidé se hned po příjezdu z fantastické dovolené zadarmo zase přihlásí na podporu…
Mám mnoho zkušeností s chováním Čechů v zahraničí. Taky jeden z důvodů, proč jezdím sám a hlavně do destinací kde neslyším :Pepooooooó, pocém, tady to je levnéééééééé, pak u sní-daně si cpou salát do igelitky, na vše si stěžují a pořád je vedro, zima a ti mají lepší pokoj atd. Podobně jsem sháněl něco pro docela blízkého příbuzného , místo narozenin tam byla větší banalitaa mne ta služba stála pak protislužbu. Byl jsem zlý až vulgární a prohlásil jsem jeho rodičům něco o líbání. Časem jsem odpustil, ale věř, že už nezapomenu a mladému je to dodnes jasné. Dcera v Německu, už jsem o ní psal, tá je ještě naivnější a důvěřivá. Takto se popálila víckrát s Češkami. Dnes už se iniciativně nehrne k žádným Čechům. Podle mne to ještě přetrvává devastace charakterů z dob, kdy jsme budovali světlé zítřky. A podívej se na výsledky voleb, polovina Čechů je pořád stejně blbých a vidí rudě. Tak co chceš a víš co, napiš něco pěkného, zajimavého a veselého o vašem, zajistě krásném ostrově. Já tam sice nepojedu, protože jezdím vlakem a poznávám lidičky i za přesunu i když třebars nerozumím a už mám hotové plány i dokonce ubytování zamluvené na 16 dní Interrailem po Dk,D,CH a A. Pak budu mít 3 měsíce o čem psát. Škoda, že Evča s jižního konce nebloguje, dvě jsou víc než jedna. Hezký den.
dobra dobra, priste to bude o krasach ostrova a milych lidech. a eve z jizniho cipu reknu, aby blogovala taky :-)))