Řecké děti I. (a pohádkové město…)

Řecké děti, to je kapitola sama pro sebe. To nejsou jen lidská stvoření od 0 do 15 let. To jsou lidé, kteří jsou dětmi v tom pravém slova smyslu až do smrti rodičů. Rodiče je zbožňují a udělali by pro ně první poslední. Potud se zdá všechno v pořádku a řecká rodina je jedna velka idylka.

Já to ale vezmu trošku popořadě. V jednom ze svých článků jsem se zmínila, že lidé se začínají zajímat o děti, už když jsou u maminky v bříšku, takže otázky typu: čekáte kluka? Bravo anebo: čekáte holčičku? To nevadí…, jsou na denním pořádku.

Pak se ale buď Bravo nebo Tonevadí narodí a nemá jméno. Bravu se okamžitě říká Bebys a Tonevadím se říká Beba. Až do křtu. Po celých 40 dní po porodu by neměla matka s dítětem vycházet ven, ať je zima či vedro, protože dítě by mohl někdo uhranout. Po 40 dnech se teprve bere do pravoslavného kostela k požehnání a pak konečně může vytáhnout paty z domova. Kolikrát, když jsem své děti jako třídenní brala na procházku v kočárku, jsem se setkala s naprostým nepochopením a dokonce nadávkami na mou adresu.

Vměšování se cizích lidí do záležitostí druhých ale nekončí. I když už je miminko o něco větší a vezete ho v kočárku, každý se na ulici zastaví, prohlédne mimi, poplive jej tfuj tfuj tfuj, pokřižuje se a popřeje vám, ať je mimi živo alespoň 100 let. Vzápětí vám ale vynadá, že je dítě buď málo oblečené /dnes je zima, obleč to dítě pořádně… venku je 17 stupňů/, nebo hodně /to jen v málokterých případech/, či vás sepsuje, jakto že berete dítě vůbec ven /fisai nebo-li je větrno…/. Zezačátku jsem si říkávala, jak milé, po nějaké době mi tenhle zvýšený zájem začal lézt trochu na nervy.

Když je dítě o trošku větší, málokdy ho potkáte venku nebo na hřišti s vlastními rodiči. Většinou se totiž o něj stará jedna z babiček, přičemž oba rodiče pracují anebo si užívají života bez dětí. Babička také vaří pro celou rodinu a jídlo se stává hlavním tématem celého rodinného života. Děti rostou spíše do šířky než do výšky, opravdu jsem ve svém životě neviděla tolik obézních dětí pohromadě. Babičky si potom na hřišti vyprávějí, jak je to strašné, ten náš vůbec nejí a šup, narvou mu hned lžičku kaše do pusy po každém sklouznutí, i když dítě na to, že by nejedlo, opravdu nevypadá. Akorát po třech jogurtech, pytlíku brambůrek a kašičce na hřišti už do sebe zřejmě na oběd nemůže nic moc vpravit.

A pak nastává další stadium, o kterém bych se chtěla trošku rozpesat. A to když dítě začne chodit do školky. Ped několika lety tady totiž začala nová móda slavení narozenin. Řekové sice slaví hlavně svátky, ale dětské narozeniny se začaly slavit ve velkém.

Rodiče zorganuzují dětskou párty, nejčastěji v tzv. Pohádkovém městě, což je hřiště uvnitř a venku, nafukovací hrady, klouzačky, kavárna pro rodiče a podobně, kam pozvou celou třídu bez ohledu na to, zda se jejich ratolest s ostatními dětmi kamarádí či ne, rodiče všech dětí, a může se slavit. Poté ale se každý rodič cítí povinen učinit totéž, takže situace se trošku vymyká z rukou a každý měsíc se konají dvě až tři party.

My jsme na jedné takové byli včera. Naštěstí to byla jedna naše známá, která pro svoji pětiletou holčičku jako matka-samoživitelka „musela“ uspořádat oslavu a kromě dvaceti dětí a dvaceti rodičů pozvala i nás.
Pohádkové město to má výborně vymyšleno, uklohní pár jídel pro děti, za osobu skásne 8 eur plus vše, co kdo vypije a děti si mohou hrát jak dlouho chtějí. Včera bylo docela teplo, takže se děti přesunuly ven, kde je většina atrakcí, kolotoče, autička atd. za další extra peníze, vše funguje jako automat na mince.

Nestačila jsem sledovat, jak řecké děti chodily za maminkami a naprosto drze a bez skrupulí si říkaly o další a další eura, o další limonádky a kokakoly, a maminky prostě beze slova tahaly peníze z peněženky, zatímco upíjely svoje už nejméně čtvrté kafíčko.

Ofelie si hrála na kouzačce a s kamínky, Janýsek se jednou projel na autičku a věděl, že zbytek odpoledne stráví na neplacených atrakcích, takže ani neprotestoval.

Já jsem seděla zkroušeně urpostřed hločku hlučných mamin, které mají stále ta samá témata:
-kolik jídel za den musí uvařit, aby si dítě aspoň jedno z nich vybralo…
-k jakému chodí gynekologovi a proč
-kde mají nejlepší oblečení pro děti
-jak se muži mají, že nemusejí nic dělat, kromě vydělávání peněz…

Asi po čtyřech hodinách party skončila, naše známá zaplatila 480 eur.., naložila třicet tašek s dárky pro svoji pětiletou dcerku do auta a všichni jsme společně odjeli.

Ne, ne, ne a ne. Řekla jsem si. Nenechám si diktovat společností, co mám nebo nemám dělat, co budu či nebudu svým dětem kupovat. Ještěže jsem Češka a mám se na co vymluvit.

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Řecké děti I. (a pohádkové město…)

  1. Beruska napsal:

    Dockej casu
    Mas deti jeste maly, ale ono to prijde. Za par let uz detem nevysvetlis,ze jsi Ceska a proto to budete delat jinak nez vsude okolo. Nebudou te chapat. Ale pravdu mas, nenech si nic diktovat okolim, delej si vse podle sebe. On se da vzdy najit kompromis mezi nasi ceskou naturou a tou jejich reckou – myslim tim co se deti tyce.

  2. sauvignon napsal:

    Tak to je teda děs. Přeju hodně statečnosti.

  3. duna napsal:

    Třeba ten narozeninovej boom zase časem pomine, tak jako přišel 😉 Jinak teda doslova – jinej kraj, jinej mrav. Obdivuju tě, že v tom dokážeš bruslit 🙂

  4. sneczech napsal:

    No to je teda pěknej hnus. Zavání to začarovaným kruhem ve stylu: my jsme pozvali vás, vy musíte pozvat nás, jinak vás pomluvíme…

  5. Nikos napsal:

    Ahoj Pajo,
    prosim te nebud zkrousena z toho co delaji ostatni maminky. Mne se taky vubec nelibi jak se zde deti vychovavaji, je to otresne. Recke deti jsou asi nejrozmazlenejsi a podle statistik asi i nejvice obezni v cele Evrope. Kolikrat jsem videl ze deti ve svem veku 4 let velmi sproste nadavaji a rodice jim na to reknou BRAVO a jeste k tomu maji hroznou radost:-( jak velky borec je jejich dite. Ja sam deti jeste nemam ale pokud jednou mit budu tak rozhodne se vyhnu zpusobu recke vychovy. Deti jsou zde opravdu pro rodinu na prvnim miste a asi je to spravne ale rodice to prehani a nakonec deti jsou strasne rozmazlene a nevychovane.

  6. Terezula napsal:

    oslavy
    Tak takové pohádkové městečko si před rokem otevřela moje kamarádka. No a je to přesně jak říkáš..ty oslavy se rozjely opravdu všude. Na několika jsem byla a musím říct, že pohlídat několik takových dětí, rozradostněných všemi těmi atrakcemi je teda opravdu výkon. No všechny řecké maminky si dětiček vlastně moc nevšímaly, jen já měla pořád potřebu zasahovat, když nějaké to děcko přebíhalo skoro na druhou stranu ulice a tak.. :-)ještě, že na vlastní mám času dost

  7. Anonym napsal:

    pajo ono je někdy i u nas těžký jít proti proudu…“všichni choděj do meka…“ nebo „všichni už mají baby born, nebo mobil, nebo patery kalhoty, nebo šestery botky, nebo libovolný peníze na chipsy a zmrzliny…“ někdy je to boj… ale tohle je fakt síla. Já bych se asi s brekem vrátila do Čech :-))

  8. Leni ze Sevilly napsal:

    pripomina mi to Spanelsko, obeznich deti tu teda tolik neni a ja vlastni nemam, takze moc nemuzu porovnat, jak to vypada ve skolce a o cem se bavi „marujas“ (klepny), ale staci mi, kdyz mame doma Maleho a nechce jest nic jineho nez volsky oko,parek a hranolky, jo a jeste hamburgra. hnus. varene brambory jsou pro neho „divne“ brambory. myslim, ze vse je jen na matce, a verim, ze jak si to odmalicka naucis…(me se libi ta veta: „Janýsek se jednou projel na autičku a věděl, že zbytek odpoledne stráví na neplacených atrakcích, takže ani neprotestoval“..az mi ho prislo lito:))) Ty meganarozeninove party taky nechapu. Tady je zas bezne pozvat vsechny deckove kamarady do McDonalda…pff. Mi za 2 tydny slavime Maleho narozky a vymysleli jsme, ze pred domem rozdelame velky rozkladaci stul a balonky a uvidime, jak to dopadne. (tem hamburgram se nevyhnem ani pred domem…) Jeste mu vymyslet darek, kdyz ma vsechno a ani nevi co chce a matka mu da PSP…pff dalsi masinka, to tedy ne…

  9. Ostrovanka napsal:

    berusko: budu se snazit se ubranit.
    sauvignon: dik, statecnost bude zrejme zapotrebi hlavne ze strany mych deti.
    duna: asi bohuzel nepomine:((
    sneczech: vystihl jsi to navlas presne
    nikos: diky za podporu z recke strany
    terezula: jo, to je klasika(-, to jsi ty,
    ejo?: to vis, ze je to tezky, ale ja proste s proudem jit nemuzu. v cechach je to taky, ale asi ne tak strasny.
    leni: janysek byl rad, ze se mohl svezt jednou, takze to bylo ok, nehlede na to, ze tech „neplacenych“ nebo lepe receno tech atrakci v cene je tam fakt taky spousta, takze si to uzil.

  10. Leni ze Sevilly napsal:

    janysek
    nemyslela jsem to ve zlem paji, me se libi nejen jak to popisujes, ale jak je Janysek vychovany, ze neprotestuje, neni rozmazleny…

  11. sonja napsal:

    ty jo, zdá se mi, že řecký děti budou pěkně zparchantělý…

  12. melounek napsal:

    proboha, to je dost hrozne.. no jo, jiny kraj, jiny mrav. ono je ale asi otazkou casu, kdy se bude neco podobneho praktikovat i tady.. je to proste pro rodice pohodlne a maji s tim minimum prace..a ty mekacove narozeniny jsem uz taky casto videla. ja jen nepochopim rodice, ze je nic originalnejsiho nenapadne..

  13. Ostrovanka napsal:

    leni: klidek, ja vim, jaks to myslela.
    sonja: asi tak…
    melounek: no prave, u nas to bude nebo je asi taky, ale tady je to tak 10x horsi, aspon v tomhle smeru.

  14. eja napsal:

    ohledně mekáčovejch narozenin: párkrát jsem je udělala pro mladší dceru a sice proto, že po tom strašně toužila. Teď už se nabažila a chce zas něco jinýho. Vidím to na zahradě našeho činžovního domu. Btw: teď je v Praze v módě „Beckiland“ a tam vás přijdou narozky klidně na 3 – 4 tisíce. Takže do toho nejdu, i když škemrá 🙂 Je to fakt vo tom, jak má kdo nastavený hodnoty. Člověk si musí najít pro sebe tu zlatou střední, tj. snažit se naučit děti zacházet s penězi, prostě když jsem si utratila kapesný, tak už si holt nemůžu dovolit časopis, čelenku nebo zmrzku, a zase občas dítěti něco malinko navíc dopřát, prostě jenom do tý míry, abyste neměli pocit že vás ty malý obludky pekelně zneužívaj…

  15. jila napsal:

    nevím ,nevím jestli to jednou ustojíš, zvládneš

  16. Jorgos napsal:

    Jsi prostě jiná a asi by ses měla vrátit. Já jsem v Řecku vyrůstal a nyní žiji v Česku. A výchova dětí nic moc, pokud se ti to nelíbí tak se vrať.

Napsat komentář: Leni ze Sevilly Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *