Včera dorazilo červené víno Beaujolais nouveau i sem, na Korfu. V místní cavě-prodejně vín- se pořádala večer ochutnávka. Zavolala jsem pár přátelům a plná očekávání se elegatně oblékla, protože takových kulturně -společenských akcí na Korfu v zimě tolik nebývá. Adonis zatím doma zkoušel, zda funguje jeho nová pec, kterou nedávno postavil, a slíbil, že až dopeče brambory, přijde za mnou.
V obchodě už bylo pár lidí z místní smetánky, které majitel cavy osobně obvolává a zve na ochutnávky, pár angličanů, kteří nesmí chybět při žádné příletžitosti, kde se pije cokoliv silnějšího než voda, a pár místních i cizích vyžírek (včetně mě), které chodí veskrze na všecky akce, které jsou zdarma.
Porozhlédla jsem se po společnosti, ale neviděla jsem nikoho, s kým bych se znala tak dobře, že bych se k němu přifařila se svojí sklenkou. Zanedlouho ale ke mně přišel John, asi padesátiletý bílý Jihoafričan, který si už přes dvacet let užívá na Korfu předčasného důchodu. Známe se spíše jen od vidění z různých akcí a večírků. Zřejmě byl taktéž sám a tak se mu moje přítomnost šikla stejně jako mně ta jeho.
Pojídali jsme svorně kousky sýra a dolévali si další sklenky marketingově geniální značky vína a John, který se projevil jako opravdový znalec vín, mi zasvěceně vyprávěl o purpurové barvě, vůni malin a kulatém buketu té vzácné tekutiny a labužnicky mok převaloval na jazyku. Tvrdil, že letošní Beaujolais není tak výtečné jako to z roku 2007 a to loňské, ale zase lepší než to z roku 2003 a když vyčerpal svoji veškerou zásobu vinných informací, dozvěděla jsem se, že má řecké předky a už dvacet let si zde, zatím neúspěšně, hledá nevěstu.
Adonis přišel po chvíli a konečně také dorazili někteří přátelé. Z obchodu jsme odešli s několika lahvemi Beaujolais a v doprovodu Johna a Maxe, anglického truhláře, kterému chtěl Adonis ukázat svoji dílnu. Po vypití všech lahví se návštěva kolem druhé ranní odhodlala k odchodu a i když je letošní nové „Božolé“ skutečně božské, mám dnes celý den hlavu jako střep.
Odpoledne jsem si tedy šla na chvíli lehnout a zkusit se nějak dát do kupy, když za mnou přišel Janýsek a ptal se, zda může jít ven. Vzhledem k tomu, že venku poprchávalo a jeho kamarád ven nemohl, mi to nepřišlo jako dobrý nápad, ale ve svém rozpoložení jsem neměla sílu argumentovat a tak jsem jen přikývla. Prý se bude procházet uličkami Kerkyry…
Asi po hodině jsem vstala a s lehkými obavami se šla dívat z okna, zda není někde v okolí. Adonis mi vyčítavým tónem řekl, že nechápe, proč se má dítě v dešti samo procházet uličkami, kdoví co kde vyvádí za neplechu.
Když jsem vykoukla z okna, zaslechla jsem dva dětské hlásky. Jeden z nich patřil neomylně Janýskovi a druhý nějaké holčičce, která stála vedle něj dole pod oknem s mobilem v ruce a a zaujatě si spolu něco povídali. Zamávala jsem jim a Janýsek se, trošku rozpačitě, podíval směrem nahoru. Pak holčičce něco řekl, ta přikývla, vyběhl domů, celý udýchaný řekl, že si jde pro telefon a že za chvilku přijde a zase zmizel. Před domem si pak s holčičkou vyměňovali svá čísla.
Nechtěla jsem moc vyzvídat, jen jsem se ptala, kdo je ta hezká holčička a dozvěděla jsem se, že spolužačka ze školy. Prý zítra musí mamince dojít koupit balík vody, ale má problém jej unést a tak se Janýsek nabídnul, že když mu zavolá, až půjde do obchodu, přijde za ní a vodu jí odnese. Se slzou v oku jsem si pomyslela, že můj malý chlapeček pomalu zraje v mladého gentlemana…
Opět skvělé počteníčko
Jde Pavli vidět,že gentlemani ještě nevymřeli.Ale je to i zásluha skvělé výchovy rodičů.Je fakt,že je to někdy o nervy je vychovávat,ale potom to sklízení sladkých plodů.To zahřeje u srdíčka.Mám pravdu?Přeju krásný večer celé rodince a posílám pozdravy z Valašska,kde právě taky poprchá.Zdenek
a bude se to stupňovat…:-)) o nejstarším synovi nemluvím, ale prostřední si už heldá prostory na pořádání svatby…ani nevíš, jak to uteklo…a tobě to uteče taky…těším se, až se sejdeme snad na svatbě Jakuba a Ofélie…docela rádi bychom vás brali do rodiny…a věnem by Jakub asi musel dostat pivovar…:-))) hezký večer do kerkyry a zdravím za všechny i děti a doktora…edita
a chalupu a cha..no, od koho dostane tu chalupu Edith?
buteo: začínám šetřit….:-))
wilson: nechval dne pred vecerem, zatim janysek nic neodnesl, tak uvidime..
edith: snad se sejdem i driv, ne??:)
buteo: mas pravdu, myslet se ma na vsechno.
tak edith: to je slovo do pranice! i kdyz tady musi mit veno nevesta, ne zenich…
Pájo, co se do toho pleteš
Už se to tak slibně začínalo rozvíjet !!Ty nevíš, co učí náš pan prezident? U penízků je důležité pouze jejich množství a vůbec nezáleží na jejich původu, odkud přišly a zda jsou navoněné nebo jsou cítit.
a jak dopadly ty pečený brambory? ;-))
Takě mně téměř ukápla slza,navíc mě potěšil Janýsek, neb mi připomněl mého brášku, který v první třídě nosil nakoupený chléb své spolužačce domů (to bylo ještě před tím ohněm, o kterém píšu na blogu :-), ale i mě napadlo, jaké byly ty pečené brambory …
Nové božolé Francouzi téměř nepijí, prý je to reklamní trik pro zbytek světa a dnes zejména pro Japonce (ti se v něm s oblibou koupou), a především – STRAŠNĚ PO NĚM BOLÍ HLAVA! Jak vidno, mají pravdu :-)V roce 2007 připadal den D na datum mých narozenin, takže jsme se domluvili se známými z Francie, že to vezmem při jednom. Večer jsme zašli nasát atmosféru (!) do jednoho z podniků, kde se pořádala veselice, že jako abychom viděli, jak si to Francouzi umí užít. Vypili jsme tam každý jednu sklenku nového beaujolais a v průběhu následujících hodin jsme v pohodlí domova ve čtyřech vychutnali 4 láhve výborného místního červeného vína z Cotes du Rhone. Hlavobol se nekonal. Od té doby už B N nepiju. Ovšem v období, kdy máte na Korfu tak málo příležitostí ke společenskému povyražení, snad i ten bolehlav stojí za to :-).Janýsek mě pořád udivuje – příjemně. Snad mu to gentlemanství vydrží i v dospělosti.
Udělal jsem chybu, že jsem letošní Beaujolais ochutnal spolu dalšími 21 "normálními" vzorky, a mladé vínko obsadilo v mém pomyslném žebříčku pěkné dvacáté místo. No a vidíš: Ze všech těch vzorků bylo jen jedno Beaujolais a taky mě z něho v pátek bolela hlava :-).
buteo: uz mlcim!!
eja, nuli: no, rekneme, ze zatim to potrebuje adonis trosku nacvicit:))) /myslim ty brambory/
vivien: mozna by se BN hodilo vic na to koupani:) ale jako spolecenska akce to nebylo spatne.janysek je prima.
cerf: teda vypit 21 ruznych vin a pak svest bolehlav na beaujolais, to je trochu nefer!:)
pajo nemohla bys sem hodit foto tý pece? Já jsem hrozně zvědavá :-))
Pavli, prosím doneslo se mi, že na Korfu byly povodně – konkrétně v okolí Morajtiky, Mesongi…. Je to pravda?Prý i Korfu – město bylo zasaženo?
perivoli: ano, jednu noc strasne moc prselo, takze par lidi to vyplavilo. v hlavnim meste se nic moc nestalo, ale tady jsou opravdu spatne kanaly a nektere byty jsou v prizemi az podzemi a spatne postavene, ty to zasahlo nejvic. v benitses to vzalo do more par aut a v moraitice pry byla zaplavena cela krizovatka.
G.D.
Korfu mi je veľmi blízke, hoci som na ňom ešte nebola. Mojím obľúbeným čítaním je totiž Gerald Durell, ktorý v detstve dlhodobo žil na Korfu a veľmi krásne a vtipne opisoval svoje zážitky. Bolo to síce obdobie pred II. svetovou vojnou, ale spolužitie s Grékmi opísal fantasticky. Snažím sa zohnať všetky jeho knižky a teší ma, že v mnohých sa k tomuto obdobiu svojho života neraz vrátil.
zlata: ano, knizky GD jsou nadnherne. a jestli chces videt na fotkach vsechny domy, kde tady na korfu zil, porid si knizku korfu bez pruvodce, tam jsou vsechny vyfocene. myslim, ze nikde jinde je nenajdes vsechny.