Další Velikonce (a hudební pokroky v ostrovní rodince)

Na Korfu začaly Velikonoce. Samozřejmě nejen na Korfu, ale v celém Řecku. Nám přijela návštěva z Atén, Adonisova bývalá kolegyně Theodora se svojí dcerou Anthi. Protože Theodora vychovává sedmiletou Anthi sama, dostává se často až na pokraj svých sil, když si s ní malá dcerka nepokrytě zahrává.

Theodora jí ohřívá mléko a podsouvá až pod nos, ale Anthi křičí, že je mléko moc horké. Theodora bryskně přidává kapku studeného a Anthi dupe nožkou a křičí, že je mléko studené. Pak se na mléku objeví škraloup a Anthi dostává další ze svých hysterických záchvatů.

Soucitně se dívám na matku brunátnou vzteky, jak po bytě honí dcerku s kouskem chleba, který se jí snaží nacpat do pusy. Anthi tyhle boje s přehledem vyhrává.

Dnes je Velký Pátek. Byla jsem připravená, že nás probudí zvony na věži kostela sv. Spyridona, ale nic se neděje. Venku je lehce pod mrakem. Před kostelem je umístěn nový stojan na svíčky. Ale kde jsou fronty lidí, kteří se tu normálně mačkají, aby si je zapálili?

Před naším domem nervozně přechází albánský soused a dívá se, kdy se začnou hrnout davy. Potřebuje prodat něco kumkvatových výrobků, sezona prý bude letos špatná. Slyším ho, jak se baví s chlapíkem z vedlejšího krámu, že zvony dnes nezvoní tak brzy jako jindy, protože prý někdo ze sousedství dal kostel k soudu za vyrušování. Nevím, co je na tom pravdy, ale faktem je, že mi ten ohlušující zvuk zvonů začíná chybět.

Za chvíli začnou chodit ulicemi starého města procesí a zpívat a hrát smutnou melodii. Já jsem se těšila, že vyjdu do ulic se svým saxofonem. Ale asi si budu muset ještě počkat. Když jsem se nedávno ptala svého učitele, jestli bych nemohla na Velikonoce do procesí, zdvihnul jedno obočí údivem a řekl, že pokud budu hodně rychlá, mohu se připojit příští rok.

Adonis se začal doma cítit zahlcen hudbou. Neustále se z našich oken ozývají zvuky klavíru, saxofonu, kytary, bubínků a dětského řevu. Adonis se tedy s vážným výrazem vypravil na půdu, kde něco štrachal několik desítek minut. Potom přinesl černý kufřík nezvyklého tvaru, který začal omývat od staletého prachu a z něj vítězoslavně vyndal prastarý akordeon značky Sputnik2. Koupil si ho před dvaceti lety na bleším trhu v Soluni a půl roku se na něj učil hrát, než mu začala hrozit bývalá žena, že se s ním rozvede. Adonis přestal hrát, ale žena se s ním rozvedla stejně.

Teď si akordeon se zalíbením prohlížel. S láskou začal čistit v azbuce napsaný nápis Sputnik a poznamenal, že takový název dostal asi proto, že byl minimálně dvakrát na cestě kolem světa.

Druhý den si našel učitele. Starý Malťan Thomas měl z nového žáka takovou radost, že se rozhodl docházet k nám domů a ze začátku si odmítal vzít jakékoliv peníze. Prý dnešní generace nechce mít s akordeony už nic společného.

Adonis zakoupil stojan na noty a svými nehudebně vypadajícími prsty začal poctivě cvičit. Do-re-mi-fa-sol-fa-mi-re-do. A zase nahoru a zpět dolů. Jenže to by nebyl Adonis, kdyby něco dělal polovičatě. Takže necvičí jako já dvacet, třicet minut denně, ale zvuky akordeonu se od nás z okna ozývají dvě až tři hodiny každý den.

Dívám se na něj se zalíbením: Adonis mě po tolika letech ještě pořád dovede překvapit a rozesmát….

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Další Velikonce (a hudební pokroky v ostrovní rodince)

  1. Jana napsal:

    Ahoj Pájo, už několik dnů pročítám všechny tvoje příspěvky a jsou úžasné. Vždycky mi zlepší náladu a připomenou milované Řecko.

  2. buteo napsal:

    U Tebe jsou jistoty,co jsou ukotvené taky v kalendáři. Říkám naslepo, je po Velikonocích, co nové tam přiloží Ostrovanka.Ověření pamatováka jsem postřehl a vím, že Albánec prodává něco z těch pidi pomerančů. Je to tak?U římských katolíků zavážou v den ukřižování Krista zvony a používají se pouze řehtačky /slov. rapkáče/, a slavnostně se všechny zvony rozezvučí až po tom, co Kristus vstal z mrtvých, tedy za tři dny, ale protože to bylo dlouho čekat na velikonoční dobroty, tak zde v ČR i na Slovensku druhý den /v Bílou sobotu k večeru/. Hezké jarní dny, hi.

  3. edith napsal:

    no ale to je skvělé, jak se vaše rodinka celá zhudebnila!:-) takže příští rok v procesí nepjdeš jen ty, ale snad to vyjde vám všem!:-) hodně štěstíčka a krásné velikonoce do kerkyry z valach..edita a spol.

  4. Ostrovanka napsal:

    jana: to jsem moc rada a zdravim te!!
    buteo: a u tebe ja mam zas jistotu, ze neco napises. ale opravdu: pravoslavni zvoni i v den ukrizovani, ale takove pomale smutne zvuky. ted opravdu nic. ani po vzkriseni, nic moc. divne, o velikonocich, vlastne uz nekolik dnu pred se zvony nezastavily.
    edith: akordeon neberou, ale mozna nas najdes na namesti. ofelie bude do bubinku vybirat:)

  5. Anonym napsal:

    Christos anesti, kalo pascha 😉

  6. Sapfo napsal:

    Ahoj Pavli, taky už mě napadlo, že bys mohla v létě s rodinkou dokreslovat podvečení atmosféru Listonu saxofonovým představením…. jsem si skoro jistá že by to mělo úspěch a nestíhali byste vybírat od kolemjdoucích:o) Krásné velikonoce všem

  7. Papaja napsal:

    Adonis nic nedělá polovičatě… :))) Je krásné, když se člověk dovede z něčeho tak nadchnout a vložit do toho srdce. Sice občas musí zasáhnout rozum, ale tady není důvod. :)Dneska si pouštím k práci na pc řec. popík (E.Paparizou-To fili tis zois atd), jen že si připomenu nějaká řec. slova (jinak pref. jinou hudbu), tak jse mrkla i sem a zase si krátce hezky početla.Přeji co nejvíc hezkých tónů a jarního nadšení.

  8. NULI napsal:

    To je prostě bezvadné čtení …

  9. Anonym napsal:

    Mil,á Pavlo,napsala jsem vám dopis z domova, ale nějak mi nejde odeslat. Zkusím to zítra v redakci. Omlouvám se, že jsem se odmlčela a vysvětlím. Jinak, teď jsem zachytila na netu titulek: „poznejte opravdového Adonise“ (z nějakého časopisu pro ženy. Není to ten váš? Lenka z Koktejlu

  10. sauvignon napsal:

    U nás hraje akordeon taky, ale já mám raději piano.

  11. Ostrovanka napsal:

    [5] diky, napodobne, i kdyz trosku s krizem po funuse:)
    sapfo: neboj se, ze nas to nenapadlo. takova von trupp family. ale budem to muset jeste trosku dopilovat.
    papaja: dik, paparizu neni sice muj salek caje, ale to nemeni nic na tom, ze recka muzika je prima.
    nuli: u tebe taktez!
    lenka z koktejlu: ne, to opravdu neni. brzy napisu mail, diky.
    sauvignon: skoda, ze vam piano ukradli. hromy a blesky na zlodeje!

  12. Papaja napsal:

    „paparizu neni sice muj salek caje, ale to nemeni nic na tom, ze recka muzika je prima.“Líbí se ti, Pavli, Nikos Zoidakis? Ten patří v řec. hudbě mezi mé oblíbence. 🙂 Případně vítám dobré tipy od tebe. :))P.

  13. sara napsal:

    Bože Pájo Ty vážně píšeš tak skvěle a vtipně..nestihám teď číst pravidelně, ale když se začtu u Tebeje to vždycky skvělej relax, prožívání, blízkost atd..však to znáš. Chvály slyšíš spoustu ale já Ti to taky musela říct. Vždycky mi totiž zlepšíš náladu tak díky ::.O)

  14. Zuzka napsal:

    Já se vždycky až dojmu nad Adonisovým zapálením pro nějakou věc 🙂 to je fakt super! Myslím, že hodně chlapů radši pije lahváče, nadává na svět u zpráv, případně kouká na fotbal a s prominutím škrábe se v rozkroku 🙂

  15. Ostrovanka napsal:

    papaja: ja jsem strasne konzervativni. me se libi jorgos dalaras a jannis kotsiras. jinak ale reckou hudbu zas tak moc neposloucham, je tu ale stejne vsude kolem nas.
    sara: ty jsi hodna. dik:)
    zuzka: uf, jeste ze se adonis nekouka na fotbal:)

  16. Papaja napsal:

    Pájo, co jsem zatím slyšela, tak Jannis Kotsiras se mi také líbí. Dneska odpoledne zase vezmu provětrat ven na slunce MP3 s řec. hudbou. 🙂

Napsat komentář: Papaja Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *