Bouřky a příběhy

Ze dne na den, z minuty na minutu se na ostrově dokáže změnit počasí. Ještě o víkendu bylo skoro léto a najednou vichřice lomcuje všemi stožáry, stromy a anténami a blesk předvácí nad mořem své divoké tance. Adonis uvažuje o nějakém novém způsobu topení, protože elektřina je drahá a dřevem začal šetřit. Trámy z půdy, které jsme pálili loni, už skoro dohořely. Koupil tedy pro Janise jakási naftová kamínka, a i když mu všichni říkáme, že docela smrdí naftou, Adonis si stojí za svým a rozhodl se pořídit naftová kamínka nám všem. Po tolika letech manželství vím, že oponovat mu je mrhání energií. A tak se těším na teplo a zbytek neřeším.

V sobotu, kdy byl ještě krásný den, jsme vyrazili lodí s pár kamarády do Sajády na pevnině. I přesto, že Adonis k mému zděšení trval na vytáhnutí plachet, přestalo po chvilce víceméně foukat , a tak jsme si trochu pomáhali motorem. I tak ale plavba trvala skoro tři hodiny. Po cestě jsme se slunili, popíjeli nejrůznější drinky a vyprávěli si z pozice různých národností naše poznatky ze života v Řecku.

Já jsem přidala k dobru historku z předešlého dne, kdy jsem kupovala chleba v pekárně, stejně jako paní přede mnou, která si povzdychla: „Ach, co mám zase dneska vařit?“ Paní prodavačka Amalia se na ni usmála a navrhla to, co ji napadlo jako první: „Udělej, Litso, rybu. Ryba je dobrá a zdravá…“ Paní Litsa si zasmušila a opáčila: „Rybu? Můj syn to moc nemá rád a jedl by to jen v případě, že bych mu to celé vykostila a nafiletovala na talíři, ale to se mi moc nechce. On je hrozně náročný na jídlo, jak už děti bývají..“ V tu chvilku jsem  pocítila určitou sounáležitost a se  zájmem se vložila do konverzace: „No jo, kluci. A kolik tomu vašemu je?“ Paní se na mě trošku nedůvěřivě podívala a začala se lehce vykrucovat: „No, nejmladší už není…,“ a pak vyhrkla: „Právě mu bylo pětadvacet…“

Lucy, bývalá britská konzulka, dnes už starší dáma, se zase smála tomu, jak i po téměř čtyřiceti letech v Řecku se jí stane občas nemilý jazykový trapas. Je totiž velikou milovnicí zvířat, ale zároveň také oddaná katolička, která občas jezdí s místním biskupem navštěvovat potřebné lidi na pevnině. Když se po cestě staví někde na jídlo, Lucy vždycky žádá zbytky jídla pro potulné kočky a psy, kterým se v řečtině říká „adespota“. Jenže Lucy si celou dobu myslela, že se to řekne „despota,“ což majitelé taveren vnímali jako cizinecký přeřek pro slovo „despoti“, tedy pro biskupa. Takže bez řečí snáželi úhledně zabalené jídlo v čistých krabičkách a často po nesourodé dvojici nechtěli ani peníze. Když si Lucy uvědomila, že celou dobu žebrá jídlo pro biskupa, málem ji trefil šlak.

Na to začala vyprávět naše irská kamarádka Eileen, jak byla s kamarádkami v restauraci a objednala si velmi drahý steak, který byl velký jako celý talíř, takže ho nemohla sníst. Bylo jí ale líto tam jídlo nechat, tak se rozhodla, že udělá radost svému muži a zbytek, co nedojí, mu přinese. Bylo jí ale trapné v tak drahé restauraci žádat o zabalení jídla s sebou, a tak se zeptala, zda by mohla dostat „doggy bag“- tedy zbytky pro svého psa. Číšník se ochotně nabídnul a pak už Eileen jen sledovala, jak vhazuje všechny zbytky z celé restaurace do jednoho pytle, který jí pak přinesl. Taky jí to tehdy nepřipadalo vůbec vtipné, ale my ostatní jsme se opravdu bavili.

Slávek, který na Korfu zatím nebydlí, ale velmi často sem jezdí a je vždy znovu a znovu okouzlen řeckou mentalitou, se zase rozpovídal o tom, jak dojel se svým autem skoro až na pláž a zůstal trčet v písku. Přemýšlel, co udělá, až ho napadlo si dojít pro svého jeepa, kterým by malé auto mohl vyprostit. Po cestě potkal majitele jedné restaurace, kam chodí, tak se na chvilku zastavilia  adali do řeči. Než se Slávek vrátil s jeepem, majitel restaurace už vytahoval Slávkovo auto svým vozem. V tomhle jsou Řekové naprosto jedineční.

Vzpomněla jsem si ještě na ne tak veselou historku jednoho českého kamaráda na Korfu, který hledal nějaké zákaznické centrum na Korfu. A tak se ptal na „customer center“ a když ho tam nějaká paní poslala, začal slečně na přepážce vyprávět, že je bezradný, protože má už přes šest měsíců auto s českou SPZ na Korfu (což se nesmí), ale nemá jak s ním odjet, protože auto má propadlou technickou, tak zda by mu pordaila, co má dělat. Paní se ho vyptala na podrobnosti a pak mu uložila pokutu 2500 eur. Až po chvíli šoku kamarád zjistil, že není na žádném „customer center,“ ale na „customs,“ což je celnice. A tak stojí před rozhodnutím, zda zaplatit pokutu a pak si nechat za velký peníz auto převézt do Čech a tam ho prodat, nebo zaplatit 12 000 eur za převod na řecké značky. I takové, bohužel, může být Řecko.

A tak když na Korfu začne pršet a bouřit, můžu si zapnout smradící naftová kamínka (po chvilce si člověk zvykne a už nic necítí) a vpomínat na veselé i smutné příběhy a v klidu si je zapisovat.

 

A pro ty, kteří nemají facebook, ještě pár videí z podzimního Korfu:

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Nezařazené, Zážitky s turisty, Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 reakcí na Bouřky a příběhy

  1. Vladimír napsal:

    Prostě nádherné,vidím,že využít poslední hezké dny na Korfu je všude to nejlepší,co můžeme udělat pro klid ve své duši.Krásná aktuální videa o současnosti na Korfu.Opět cítím tu atmosféru,snad ještě někdy.?Jinak se těším na letošní úrodu a to ostatní platí.U nás už pomalu začíná zimní počasí.

  2. monika mokosova napsal:

    Pajicka ahoj,
    Pamatujes si na Djerbe, ja sem take nemohla nejak povedat panovy Ezzedinovy z ck co sa stalo s mojim autom a rychlo ma napadlo auto kaput motor, takze to pochopil…moje zaciatky..
    Historiek je viacej aj pikantnych…to az osobne tebe do dennika..osobne.
    Pa pa

    • ostrovanka napsal:

      už se těším. s tebou mám množství historek, však jsem jich taky spoustu popsala. ty víš 🙂

  3. Pavlína napsal:

    Ano, je to u nás už zimní. V nedělní poledne vysvitlo nad Chebem sluníčko poté, co se pracně prodralo přes hustou mlhu. Vyrazili jsme do lesa ve snaze najít ještě nějakou houbu a užít si podzimní přírodu. Během chvíle se opět zatáhlo, ochladilo skoro k nule a les už voněl tak prosincově.
    Tvé příspěvky ale opět zahřály :-).

  4. Mára napsal:

    Ahoj Pavli – bud měnit olej v autech – nehodil by se ti do kamínek? 😀
    Jináč vtipné historky – díky za ošklivé počasí. 🙂

  5. Věra napsal:

    Dobrý den Pavlo,
    moc mě potěšila krásná prosluněná videa z Korfu a vrátily se také vzpomínky na léto u vás! Sluníčko mi tady v Praze už teď schází! Máte výhodu, že jste u moře a užíváte si teplíčka do pozdního podzimu! Krásné video sběru oliv pod Pantokrátorem! I tam se nám líbil překrásný výhled!
    Zdravíme a přejeme příjemné dny.
    Věra a Jiří Ka.

    • ostrovanka napsal:

      Tak se musíte zase vrátit! Teď zase prší, ale aspoň mě hezké počasí nevyhnání z domu. Mimochode, olivový olej si můžete objednat u Evy-Venuše, poveze ho totiž do Čech. e.prifti@seznam.cz je moc dobrý a stojí 250kč za litr.

  6. Čerf napsal:

    Potravinová sbírka na nebohého biskupa mě opravdu pobavila :-).

  7. radka z P. napsal:

    Pani Pavlo velmi rada vas ctu. Ale taky si z toho cteni dost pamatuju. Vim ze jste psala o sve kamaradce z Jemenu. Tehdy to tam byli obcas nalety . Ale ted uz je to tam fakt v prdeli. Prominte. Rikam jak mi zobak narostl. Rada bych ji nejak pomohla aby se se svoji rodinou dostala mimo valku a infekce. Dokazete poradit? Protoze ta zena je dle myho nazoru fajn. Ale fakt nevim co delat. Dobrou noc. Radka z Pardubic.

  8. ostrovanka napsal:

    Milá Radko,

    jste moc laskavá. Sabině jsem Váš vzkaz vyřídila a ji velmi potěšil. myslím, že dokud to bude možné, budou chtít v Jemenu zůstat.
    Pokud byste měla chuť poslat nějaký příspěvek, dejte mi vědět a já Vás propojím. Díky moc!

  9. radka z P. napsal:

    No zase tak moc laskava nejsem kdyz prosazuju svuj nazor ze by mela s rodinou z tyhle zeme docasne zdrhat. Aspon do do by nez si tam debilove prestanou predvadet kdo dal docura. Nemam pravo hodnotit. Jen mi bylo lito ze fajn zena a jeji rodina zije ve valce. S radosti prispeju na dopravu mimo valku. Ale zustavat na miste vidim jako silenost. Ale pravda je ze tuto zkusenost nastesti nemam. A proto taky nemam pravo hodnotit duvody proc chteji zustat na miste. Ale chapu ze doma je doma. Mejte se hezky pani Pavlo.

    • ostrovanka napsal:

      Kam jít? Když přijdou do Evropy, budou jako uprchlíci a podle toho se k nim taky budou chovat. Ono to není jen tak snadné někam vycestovat. O tom by mohly mluvit tisíce uprchlíků z válkou postižených zemí.
      Sabina má sice, pokud vím, i (neboj jen) české občanství, ale to jí ještě nezajišťuje život v Čechách s jemenskou rodinou. Myslím, že můžeme být všichni vděčni, že nestojíme před tak těžkým rozhodováním. Mějte se taky hezky!

  10. Linda napsal:

    Ahoj naši milí,

    jste v pořádku? V televizi to vypadá dosti děsivě. Ale to vlastně všechno 🙂

    Zdraví Cirkus Janda

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *