Řecké děti II. (pokračování)

Když začnou chodit, řecké děti do školy, nastane panika. Podle toho, co mi říkají matky prvňáčků, jsem nabyla dojmu, že první třída je zřejmě víc důležitá než pak samotná univerzita. Matky přestávají s dětmi chodit ven, protože tvrdí, že se děti v první třídě musí 4 hodiny denně učit, jinak by školní látku nezvládly.

Některé už od začátku, některé až po několika letech, začínají docházet na doučování, cože je prý, dle řeckého sysému, nezbytná součást školního života, protože děti ve škole neproberou to, co by měly, ale ve škole je z toho přece jen zkouší. A tak jim rodiče platí velmi drahá doučování, na což zde vznikly speciální instituce. Kde na to rodiče berou, vskutku netuším a kdo nechodí na doučování, jakoby nebyl. Doučování je totiž kromě toho, že je „opravdu potřebné“, také velmi moderní.

Když děti konečně odrostou školnímu věku, může nastat několik situací:
-otec zřídí pro syna/dceru obchod, popřípadě mu/jí přenechá ten svůj.
-movitější rodiče posílají své děti studovat do zahraničí, především Velké Británie či Itálie
-movitější, ale možná ne tolik, rodiče posílají své děti na studia někde v Řecku

Ti, co umožní dětem studia, mají jedno společné. Dětem uhradí veškeré náklady na bydlení, stravu, volný čas a zábavu. Žádné brigády, práce o prázdninách. Naopak, pokud možno, student si pošle autobusem ze Soluně na Korfu špinavé prádlo a další linka mu ho přiveze nazpět čisté, v balíku je přibaleno ještě navařené jídlo na celý týden a pekáč sladkostí.

Mě jedna moje známá vyprávěla, jak musí dceří do Oxfordu poslat sedm kilogramů řeckého zmraženého hovězího, aby chudinka nemusela pojídat to britské maso šílených krav, zároveň jí posílala řecký satelit, protože „na anglickou televizi se nedá koukat“… /pravda, když si oblíbíte řeckou, tak vám každá jiná přijde navýsost nudná/ a to je jen jedna z mála historek, které znám.

Děti, pokud nestudují nebo nepracují mimo domov, bydlí zásadně se svými rodiči až do svatby, pak se však většinou posunou jen o patro výš či níž a s rodiči bydlí v častých případech dál.

No a potom už rodiče, kteří se za celý život vydali z celé své síly a majetku, odcházejí do důchodu, peníze však šetří mladým na přilepšení, sami si moc neužijí a takhle to běží dál a dál, generace za generací. Odměnou rodičům je to, že je děti /v lepším případě/ nikdy neopustí a ve stáří se o ně postarají. A jak řekla moje irská kamarádka Eileen: „vždycky jsem chtěla být řeckým dítětem, ale nakonec jsem se víceméně musela stát řeckou matkou….“

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

18 reakcí na Řecké děti II. (pokračování)

  1. sauvignon napsal:

    Budeš dávat děti taky na doučování? Mně už jenom z toho slova naskakujou pupínky…

  2. Terezula napsal:

    doučování
    Tak to mě zajímá, jestli je to opravdu tak náročné nebo jsou na tom řecké děti s chápáním pomaleji.

  3. Ostrovanka napsal:

    sauvignon: pevne doufam, ze odolam…
    terezula: ne, asi nejsou pomalejsi, ale recky system je dost sileny, fakt…

  4. sonja napsal:

    jo, jak jsem se zmínila minule-spratci. co takhle je poslat na zkušnou na ukrajinu??:))

  5. melounek napsal:

    kdyz procitam tve clanky, tak se ujistuju v tom, ze se do recka nikdy neprestehuju.. :)ale dekuju za zajimave poctenicko, obycejny smrtelnik se jinak tyto postrehy nikdy nedozvi.

  6. miriam napsal:

    ahoj ostrovanka. Na tomto mieste by si asi mala zase vlozit nieco pozitivne. Aby si melounka dostala trosku do dilemy. My sa tu predsa mame fajn. (cu2morrow)

  7. Ostrovanka napsal:

    sonja: dobrej napad:))
    melounek: hele, vsechno ma svy pro a proti. takze…. jsi stastna? proc by ses mela stehovat do recka?
    miriam: ok, mas pravdu, ale jestli melounek cetla vsechny clanky, jiste se nakonec do rekca prestehuje:))))))

  8. melounek napsal:

    prokousavam se tema clankama pomalu.. postupne.. 🙂 verim, ze je vsude kraasne. hlavne zalezi na tom, s kym tam clovek je.

  9. sneczech napsal:

    Ideální stav, i když k rodičům trochu sobeckej by nastal, kdyby se mladí houfně přestali ženit a vdávat a zůstali tak rodičům na krku celej život. Jenže předpokládám, že v těchto případech zase zafunguje něco jako tradice nebo dodržování starých zvyků. Jako že se musíš do určitého věku vdát či oženit, mít dítě atp. Tím vlastně relativně končí tvoje mládí a dostáváš se o stupínek výš na post rodiče. No jo pěkně vymyšlený :-))

  10. hanele napsal:

    jestli se někde děti rvou o to, kde se narodit, tak věřím, že o vaši destinaci je fakt bitka 🙂

  11. Verča napsal:

    jejda..mi stačí chodit do školy a představa že bych měla mít ještě doučování navíc…zlaté čechy:)

  12. Ostrovanka napsal:

    melounek: souhlas..
    sneczech: jo, presne jsi to vystihl.
    hanele: ze bys nakonec prijela porodit do recka?:))
    verca: asi tak, v tomhle smeru opravdu zlate cechy.

  13. eja napsal:

    to je vrchol rozmazlovánía nemají pak v dospělosti problémy, že jim třeba nestačí prachy, jelikož se nikdy nenaučili hospodařit, a později musí plnit všechna přání svým dětem?

  14. Nikos napsal:

    Eja, v jake dospelosti ??? Tady sve deti rodice zivi i ve 40 ti letech 🙁 Mame v praci 18 kluka ktery vydelava asi 700 eur a tyden po vyplate nema ani floka, jen ucet za mobil mu chodi tak okolo 200 eur a kdyz mu neco reknes tak krci rameny. Ve veku 20-30 90% reku nepracuje a vali sve sunky na promenade u frappe. A samozrejmne se nechavaji zivit rodicma. No a rodice nakonec poliby pocurane zastery a zajisti pro sve *milovane a zlate* deti nejakou statni praci za dobrej peniz kde se nemusi moc makat.

  15. eja napsal:

    stejně mi to neleze do hlavy..přeci jednou rodiče umřou…v kterým bodě dojde k tomu přerodu z rozmazlovanýho dítěte na rozmazlujícího rodiče?

  16. Ostrovanka napsal:

    eja: jo, presne tak, rodice umrou, zanechaj nejakej majetek, co celej zivot detem setri a z deti se stavaji rozmazlujici rodice a zacinaji prebirat trochu zodpovednosti..
    nikos: souhlas

  17. Dareva napsal:

    V 70. a 80. letech jsem asi přečetla všechny knihy Geralda Durella a jen jsem litovala, že se nemohu podívat na Korfu, kde se děj většiny jeho knih odehrává. No a potom přišla svoboda a stejně jsem na Korfu nikdy nebyla. V Řecku ale několikrát. Máme přátele v Soluni, kteří žili v Čechách a v 8O. letech se vrátili zpět. Děti jsou opravdu v Řecku středem světa. Babička ale dostává od svých zeťů zaplaceno pojištění a užívá si tak, ačkoliv nikdy nechodila do práce, placeného důchodu a věnuje se vnukům. To asi není špatné. A co se týče doučování. Já bych to tak jednoznačně a radikálně neodsuzovala. Vždycky studenti dávali kondice, aby si na jedné straně sami přivydělali a na drué straně pomohli ěm, kteří to potřebují. Ne každý má schopnosti pomáhat dětem s učením, pokud to potřebují. Tedy pokud to není v Řecku nějaká móda za každou cenu. Moje vnučka má doučování v matematice, protože jí vůbec nechápe. A jsme vděčni, že se našla sudentka, která to dělá ráda a ještě navíc je to pro ni dobrá zkušenost, protože chce jít studovat pedagogickou fakultu. Tak zdravím. Ani jsem nevěděla, že existuje tento blog.

  18. Ostrovanka napsal:

    dareva: ano, s tim doucovanim souhlasim, ale tady je to 1.moda a 2.temer nutnost, protoze se ve skolach nic nedela. moc zdravim…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *