Obdiv a údiv (Proslovy, hudba a paní Tina)

I přesto, že jsem k Řekům často dost kritická, některých věcí si u nich opravdu vážím. Třeba dodržování tradic za každou cenu.

Není žádnou novinkou, že Řecku zoufale chybí peníze a že situace a vyhlídky do budoucna nejsou zrovna nejrůžovější. Svého každoročního zvyku – krájení novoroční vasilopity – se však Řekové nehodlají vzdát.

I když se novoroční „koláč“ se zapečeným penízkem krájí v rodinách na Nový rok, různé spolky, školy a kluby jej pak společně krájí během celého měsíce ledna, někdy dokonce i února.

V neděli se krájela vasilopita pěveckého sboru, ve kterém zpívá Ofélie, v Paláci britských komisařů v centru Kerkyry.

Nádherná budova, kde je umístěno muzeum asijského umění, byla slavnostně vyzdobena. Paní Tina, naše stařičká učitelka klavíru, už byla na místě a držela mně a dětem tři židle. Za chvilku byl sál plný a mohlo se začít, kupodivu jen s dvacetiminutovým zpožděním.

Všichni jsem dostali tištěné programy na křídovém papíře a potom začaly proslovy. Proslov člověka, který celou akci uváděl, trval poměrně dlouho, ale po něm přišly další proslovy prezidentů spolku, předsedů a místopředsedů, potlesky, proslov místního politika a pak ještě jednou předsedy, který opomněl říci něco důležitého. Paní Tina se rozčilovala nad fotografy pobíhajícími sem a tam a kryla si tvář tištěným programem, tiše zuřila nad proslovy, které se nezdály mít konce.

Konečně nastal program pěveckých sborů. V tom nejmenším zpívala Ofélie, která je tam ze všech nejmladší. Dále zazpíval své písně větší dětský sbor, mužský sbor, pěvecký kvintet stařečků nad hrobem, kteří se doporvázeli na kytary a nakonec ještě zazpívali všichni společně. Vystoupení by bylo krásné a dojemné, nebýt toho, že za námi vykřikovalo asi čtyřleté dítě, že ho to nebaví a mazalo lepkavými ručkami Janýskovi banán na bundu. Paní, která si stoupla před nás, aby mohla filmovat na kameru, měla v kapse zvonící mobil a když si asi po deseti minutách všimla, že je to její telefon a vypla jej, zazvonil mobil pánovi kousek od nás. Ten jej však nevypnul, ale začal při koncertě ze svého místa do telefonu mluvit.

Paní Tina se dívala na mně a já zase na ni a obě jsme udivěně kroutily hlavou. Pak došlo konečně na krájení vasilopity, každý dostal velký kus a všichni se rozešli do svých domovů.

Řecké tradice jsou prostě obdivuhodné.

Příspěvek byl publikován v rubrice Řecké svátky a povedené akce. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 reakcí na Obdiv a údiv (Proslovy, hudba a paní Tina)

  1. Mirka napsal:

    Hlavně, Pájo, že vám vasilopita během těch řečnění neztvrdla.A kdopak kousnul do penízku? Kdo bude mít celý rok štěstí?

  2. simka napsal:

    Nevychovanci
    Milá Pájo, zdravím po nějakém čase. To co popisuješ je naprosto běžný obrázek z každoroční školní besídky u Jerryho ve škole – rodiče vydrží sedět jen při vystoupení vlastních dětí, to ostatní je nezajímá. Já pak těžko vysvětluju Jerrymu že na občerstvení se chodí po skončení programu. Tedy nejde o nevychovanost čistě řeckou. Pozdravy na milovaný ostrov, Simča

  3. eja napsal:

    teda na tohle bych neměla nerv.. když chodil Viki ještě do pěveckého sboru "Kuřátka", jednou při koncertě plakalo nějaké malé dítě a paní sbormistrová stopla celý 50 členný dětský orchestr, do té doby, než rodič s dítětem vypochodoval ven..

  4. Ostrovanka napsal:

    mirko: mela na male:) penizek dostala nejaka mala holcicka z detskeho sboru.
    simka: aha… ja mam nejak porad takovy dojem, ze v cechach se pri koncertech nemluvi ani netelefonuje, ale pravdou je, ze uz tam nejakou radku let neziju. kdy dorazite? uz jste tu dlouho nebyli.

  5. Ostrovanka napsal:

    eja: pani, tak to si pak uz asi nikdo nedovolil ani pipnout. (vcetne kuratek:)))

  6. Janka napsal:

    Rekove a proslovy, to je fakt legracni. Jednou jsme byli pozvani na Peloponesu na nejakou oslavu a skoro pulku zabraly prave proslovy. Skoda, ze jsme nerozumeli.

  7. Čerf napsal:

    Už jsem několikrát na koncertech nebo v divadle zažil zajímavou "obranu" u vyzvánějícího člověka: Přestože telefon z kapsy prokazatelně zvoní a dokonce skrze tenkou látku svítí, majitel se k němu nehlásí a je-li dostatečně otrlý, pohoršeně se rozhlíží po okolí. Mobilní pštrosáctví 🙂 Ale muselo to být krásné představení, doufám, že se i Ofélii líbilo.

  8. Ostrovanka napsal:

    jana: z toho bych si nedelala hlavu:)
    cerf: tak to je narez…jinak vystoupeni bylo super.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *