O Ofélii a Janýskovi (o jaru a lakotě)

Ofélie je jako u vytržení. Zajímá ji každá kytička a každý brouček, neřkuli červ, slimák, stonožka či kdejaký hnusný šváb. Láskyplně je bere na ruku a prohlíží si je. Kraby hladí, šnekům sundává z jejich slizkého břicha špínu a kupí si je na dlani na hromádku.

S Janýskem jsme jí změnili jméno z Ofélie /řecky Ofília/ na Endomofília, tedy milovnice hmyzu. Janýsek je její pravý opak a všech brouků se štítí. Protože je ale zvědavý a k tomu se chce vytahovat před kamarády ze školy, volá na ni: „Ofélie, pojď sem, tady je červ!“ a vsází se zatím s kluky /o pár centů!!/, že toho odporného tlustého červa vezme Ofélie do ruky. Pak ji nasměruje, Ofélie se přižene a se slovy „zlatíčko moje“ bere tu černou kreaturu do ručičky a vítězoslavně se rozhlíží kolem.

Nedávno opět přišla ze školky plná vší. Ani já už se těch mrch neštítím, prostě je krutě a nemilosrdně likviduji. Jen Ofélie si láskyplně vyčesává mrňavé povtory a hnidy a celá se rozplývá:“Všíčky moje, vy mě máte tak rády, že jste zase přišly…“

Jaro se projevuje všemi možnými způsoby. Když jsem nedávno měla doma na návštěvě sestru s rodinou, našla jsem Ofélii v posteli se svým šestiletým bratrancem. V pokoji bylo nějak podezřele ticho a když jsem vstoupila, pobě děti se vymrštily, jako by byly při něčem přistiženy. „Co děláte v poledne v posteli?“ Ptám se celkem nevinně. Obě děti zarputile mlčí, až za chvilku z Ofélie vypadne:“My se tady s Vikýskem pusinkujeme a masírujeme…“ Nevím, jak reagovat. Tiše si povzdychnu a odcházím….

Janýsek má také svoje zvláštnosti. Neustále se potýkáme s jídlem. Tohle nechce a tamto mu nechutná, kdyby to bylo jen na něm, vydržel by zřejmě zbytek života na čokoládách. Z ničeho nic se ale nadchnul pro čínské hůlky a začal jíst ze dne na den téměř všecko. Ale čínskými hůlkami. Špagety, rýži, brambory, maso, dokonce i polévku tak, že z ní vybere všecko tuhé hůlkami /mezitím se ja naučil ovládat jako starý Číňan/ a tekutou část potom vypije…

Zároveň je, zřejmě po tatínkovi, čím dál šetřivější. V zimě prohlásil:“Maminko, kdybychom tě neměli, byli bychom asi milionáři.“ Vykulila jsem oči a zeptala se proč. Janýsek odpověděl:“Protože tobě je pořád zima, kdežto nám ostatním ne, takže bychom vůbec nemuseli topit, to děláme jen kvůli tobě…“

Když jsem zase vedla nedávno Ofélii na očkování a aby se nebála, slíbila jsem jí potom zmrzlinu, začal Janýsek vymáhat zmrzlinu taky. „Ale to by nebylo fér, ty na očkování nejdeš a zmrzlinu jsi dostal vždycky, když tě očkovali.“ Janýskovo rozrušení nabývalo na intenzitě:“Tak já se chci taky nechat očkovat!!“ Snažila jsem se ustát situaci:“Co blbneš, tak si raději vezmi penízky z kasičky a zmrzku si kup sám, ne??“ Janýsek se dlouze zamyslel. Na počty sice není žádný Einstein, ale co se peněz týká, má všecko dobře spočítané. Po chvilce prohlášil:“To ne, to já si nebudu utrácet peníze, já se raději nechám očkovat….“

A já jsem ráda, že se doma nenudíme…

Příspěvek byl publikován v rubrice Řecká rodinka. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

22 reakcí na O Ofélii a Janýskovi (o jaru a lakotě)

  1. Mod. napsal:

    Zlatíčka:-)), taže Ofélii příště Ferdu Mravence Janýskoi tu o Lakomé Barce!:-)

  2. Manželka napsal:

    Pro korunu…by si nechal i koleno očkovat! :)A Ofélie s bratrancem v posteli… no co, o deset let později by to bylo horší! 🙂

  3. L. napsal:

    Janysek v posteli….to mi pripomina, kdyz rodice nasli doma v manzelske posteli brachu se spoluzackou (tehdy v prvni tride… delali to same :))

  4. Cheorchia napsal:

    Uzasna story :)))!Mas moc statecnou holcicku,ja jsem stitivka stitiva,dcera na me minuly tyden hodila zizalu a ja resila,jestli triko vyhodit,nebo jen vyprat :).

  5. Portokali napsal:

    Janýsek má za ušima! Ty sázky má parádně promyšlené *palec nahoru*.

  6. Ostrovanka napsal:

    mod: oboji mame, ferdu dokonce dvakrat. tak ze by vliv knihy??
    manzelka: asi zacnu upravovat ruzna uslovi:))
    L: ne, to nebyl janysek, ten je hrozne pruderni. to byla ofelie:)
    cheo: tak nejak podobne to mam i ja…portokali: vydalavat na sestricce. vlastne uvazuju, jestli to cele nezpusobil on, ze ji nakukal, ze to je neco extra roztomileho, aby to [potom mohl zpenezit… to by na nej docela sedelo:)

  7. Mod. napsal:

    OK, tak Atlas hmyzu a nějaká skripta z VŠE!:-)

  8. sabrina napsal:

    DíkyMockrát děkuji, ten příběh mi velmi zpříjemnil den

  9. Gimly napsal:

    Z Ófelie malý Gerry … bacha na všechna úskalí domácího zoologa 😀

  10. Tereza napsal:

    🙂 no to jsem se zasmala! Mimochodem, po vecerech ctu obcas tvoji knizku, abych si oddechla od ruznych odbornych veci pred spanim, a opravdu si ji uzivam! A pomaha to, nemam pak zadny nocni mury jako po Freudovi a podobnych vecech!

  11. Portokali napsal:

    Jejda no jooo! Mně už taky blesklo hlavou, že mi Ofélie někoho připomíná! Geralda Durrella! A taky na Korfu, no to je síla:) Tak už se těším až povyroste a začne psát!

  12. NULI napsal:

    Může to tak zůstat,ale děti a jejich záliby se mění, takže ještě chvíli vydrž (myslím tím, jestli budeš mít doma ekonoma a zooložku či úplně jiné profese). Naše Pája mě jednou naprosto vyvedla z míry Bylo jí pět let a něco a v té době svým kočkám a kocourům (plyšovým) připravovala jídlo – opékala jim obvykle plyšové myšky. Jednou takto grilovala barbínu a pozvala na oběd i mne. Chtěla jsem to zachránit a říkám:“To je jako kuřátko, co budeme jíst, že?“ Odpověď zněla: „Ne, ochutnáme lidský masíčko“.

  13. Dita napsal:

    Když jsem to četla, hned jsem taky viděla Durrela…pozor Pájo, až budeš otvírat krabičku se sirkama, nikdy nevíš, co na tebe vyskočí:-) A jeslti Ofelie bude chtít, právě se mi rozmnožili oblovky (maxišneci), klidně pošlu pár vajíček, ať si je vypiplá:-)))

  14. Ostrovanka napsal:

    mod: tak ale jeste par let pockej, jo??:)
    sabrina: tak to je prima, ze nekoho takhle obveselim…
    gimly, portokali: nic proti gerrymu, ale prece jen jsem si predstavovala pro ofelii jinou karieru:)
    tereza: nemas pak nocni mury o detech??
    nuli: tak to je dobra bomba!! a ted uz paja na lidske masicko chut nema??
    dita: diky za nabidku, radeji nebudu tlumocit. maxisneci radeji ne!! co s nima delas? jite je?

  15. edith napsal:

    teda ty máš ale doma veselo….:-))krásný den do Kerkyry! :-)) valaši

  16. Dita napsal:

    🙂 Nejíme, ale oni asi brzo snedí nás:-) Pořád rostou a nechtějí přestat:-) Je to dárek od kolegyně v práci, asi se mi chtěla pomstít:-)

  17. Ostrovanka napsal:

    edi: ted uz zas veselo moc neni:(
    dita: tak kolegyni zdravim. darek opravdu originalni:))

  18. Zuzka napsal:

    Pajo, tvoje historky o detech me opravdu pobavily, ale na lidske masicko od Nuli to nema 😀

  19. Anonym napsal:

    😀

  20. Papaja napsal:

    to jsem byla já

  21. Ostrovanka napsal:

    zuzka, papaja: 🙂

Napsat komentář: Portokali Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *