Musím říct, že ač bývá ten nápor pokaždé dost náročný, letos jsem si užila hezké a klidné období. Ofélie se vrátila z Říma, takže jsem měla svoji dcerku zase dva a půl měsíce doma. Občas jsem ji proklínala — v Římě očividně studovala mezinárodní vztahy: italsky si umí objednat úplně všechny myslitelné drinky, ale kde stojí budova univerzity by pravděpodobně netušila. V barech a nočním městě by mohla dělat průvodkyni, doma to ale ze začátku zkoušela uplatňovat trochu přespříliš.
Na druhou stranu mi ale obrovsky pomohla s administrativou pro mého muže, z čehož jsem obvykle úplně vyšilovala — tohle léto mi tím značně ulehčila.
Adonis se zase naučil pár nových českých slov a v češtině se cítí natolik suverénně, že dokonce opravuje Čechy v pravopise. Když vyplňují formulář pro pojišťovnu, často tam napíšou „virážka“. Adonis jako přísný profesor ukáže prstem: „Tady je ypsilon! Je to VYRÁŽKA!“ Mnozí mu nevěří, ale někteří si to skutečně vygooglí a zjistí, že má pravdu.
Kromě pravopisu jim ale taky radí, co napsat, aby vyplňování šlo rychleji. Ofélie se mě u toho několikrát ptala: „Mami, proč ti lidi píšou do formuláře bolest bříška?“ Inu — tatínek zná z dětství jen slovo „bříško“ a svůj slovník už dlouho neaktualizoval.
Jednou přišel domů, probíral nějaký formulář a rozčiloval se: „Tady je to zase špatně, to je hrůza!“ Tam bylo napsáno „bolest krku…“ A on na to: „Vždyť to má být přece ‚v krku‘!! Tam chybí V!!!“ Snažila jsem se mu vysvětlit, který pád se tu hodí, ale on jen protočil panenky a otevřel si plechovku Plzně.
A včera přišel s trochu povýšeným výrazem: „Ten pacient byl z Brandýsa a napsal tam ‚n. L.‘“ Ptám se ho: „Nad Labem, viďte?“ A on že ano. Já na to: „Haha, to je vtipné.“ Divil se? Nebo se smál? Adonis jen řekl: „Ne, vůbec — asi měl pocit, že tohle by měl znát úplně každý. Prostě jako Stratford-upon-Avon.“ 😁
Zítra balím kufry — sezóna sice pokračuje, ale musím za svojí holčičkou, která, jak to u dětí bývá, okamžitě onemocněla. Musím taky odvolit a potřebuju zase trochu změny; život na ostrově má své kouzlo — ale funguje to jen tehdy, když člověk není uvězněný.
Už se ale těším, až se vrátím a budu svému vtipnému manželovi vyprávět všechny ty historky.
Volit tentokrát nebudu, jelikož v ČR většinu roku nežiji.
Ne, že by snad nebyl důvod k volbám jít. Ba naopak.
Myslím si ale, že rozhodnutí patří hlavně těm občanům, kteří si svůj pohár hořkosti se všemi následky současného vládnoucího obludária, vypili až do dna.
Zdraví Hana