Další setkání s cikánkou (mě tentokrát trošku zklamalo)

Ještě než mi začne práce, jsem se rozhodla trošku vytřídit domácnost a zbavit ji nepotřebných věcí.

Do velkého černého pytle jsem naskládala věci po dětech, některé svoje šatstvo, boty, Adonisovy staré košile /tak aby to nevěděl, sice už je nikdy nosit nebude, ale všecko schovává/. Pytel jsem vzala a šla najít „svoji“ cikánku, které většinou oblečení nosím.

Minule se mě ptala, jaké mám číslo nohy. Tak jsem říkala, že 39-40 a ona na to radostně:“To je perfektní, to máš stejné jako já! Přines mi boty, nejlépe nějaké botasky…“

Musím se přiznat, že nošení oblečků cikánům není z mé strany úplně nezištná charita. Za prvé je mi samozřejmě líto vyhodit staré oblečení a jsem ráda, když ho může ještě někdo použít a dokonce z něj má radost.

Za druhé ale, jsem si říkala, že když budu oblečení nosit jedné a té samé paní, tak se s ní můžu trošku víc seznámit a pak se zeptám, jestli bych mohla přijít do jejich cikánského kempu uprostřed ostrova, který mě velmi zajímá a o kterém bych chtěla napsat nějaký článek. Jenže od téhle akce mě všichni zrazují, že mě tam pak prý akorát tak okradou nebo mi ublíží. Adonis mi řekl, že jsem se zbláznila a jestli chci jet do toho gheta, mám jet sama, bez dětí…

Žena mezi 35 a 50 lety, věk opravdu těžko určitelný, stála už na náměstí a snažila se kolemjdoucím, jako každý den, když je hezky, prodat nafouknuté balonky.

Když mě viděla s velkým pytlem, zamávala na mě a balonky si přivázala na klandr. „No konečně že jdeš. Co neseš?“ Vítala mě nadšeně.

Předala jsem jí pytel a ona ho, za pomoci své těhotné sestry, okamžitě na ulici začala rozbalovat a vyndávat všechny věci. Některé přešla bez velkého nadšení. Z kožených bot ale měla takovou radost, že si je hned nazula a svoje staré hodila do koše, Adonisovy staré boty dala manželovi, který se přišel podívat, co se děje a pak věci vzala a naházela zpátky do pytle, který vzápětí muž odnesl do staré dodávky.

„A botasky nemáš?“ zeptala se trošku zklamaně. „Nemám,“ odpověděla jsem po pravdě a snažila se zavést hovor na její bydliště.

„Známe se už dlouho, ale vůbec nevím, jak se jmenuješ,“ povídám jí a ona se mi představuje jako Eleni. Povídáme si o dětech, o tom, jak je těžké se tady uživit, jak je všecko drahé a prodej balonků, kterým se živí už přes dvacet let, už dávno není, co to bývalo.

„Kde bydlíš?“ konečně se dostáváme k tématu, které mě tak zajímá. Eleni se na mě zadívá a řekne:“Tak dobře, tobě to teda řeknu. Máme pronajatý domek v Lefkimi /asi 40km na jih od hl. města/ a tam bydlíme celá rodina. Děti tam chodí do školy. Víš, my jsme z Larissy, ale tady na Korfu už žijeme dlouho.“

Nedovedu dost dobře skrýt své zklamání:“Tak vy nežijete v údolí Ropa v tom táboře?“ Eleni se na mě trošku zamračí:“My? My jsme poctiví lidi a poctivě se živíme, my nejsme jako tamti zloději odtamtud….“

Trošku smutně odcházím. Přemýšlím, jestli se pro příště, než dám zase někomu tolik věcí, mám zeptat, kde vlastně bydlí. Ten cikánský tábor mě totiž vážně nesmírně zajímá…

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

16 reakcí na Další setkání s cikánkou (mě tentokrát trošku zklamalo)

  1. sauvignon napsal:

    Cha cha, třeba Ti někoho dohodí…

  2. Dita2 napsal:

    Naprosto Adonisovi rozumím…manžel, když mi chce vyhodit nějaké staré oblečení, tak to musí udělat, když nejsem doma…mě prostě přijde, že ta stará trika (kalhoty nebo cokoli jiného) se ještě budou určitě hodit:-) A taky jsem vůbec netušila, že na Korfu je cikanské tábořiště…nevím, jestli mám být ráda, nebo smutná, že jsme ho při našich toulkách vnitrozemím na Korfu při dovolené nepotkali…

  3. Romča napsal:

    Tak třeba příště… 🙂

  4. Gugu napsal:

    ha ta ti vytrela zrak. Ale ty si uz nejak poradis. Ty fakt zijes timmto blogem a hledas namety na clanky? Jestli jo tak to je mazec

  5. Dewberry napsal:

    naprosto rozumím tvému zklamání…ale pro pozorovatele zvenku je to krásná paradoxní funny situace.btw, můj táta je na tom podobně jako Adonis, vždycky s mámou vyhazujeme potají 😉

  6. Winnie napsal:

    … tak příště rovnou do údolí!

  7. Ostrovanka napsal:

    sauvignon: prave ze ne, rekla, ze se s tema spinavcema a zlodejema nebavi.
    dita2: hned za aqualandem, smerem na paleokastritsu.
    winnie, romca: budu se snazit, slibila mi jedna rusko-zidovska americanka, ze tam pujde se mnou, dela totiz aikido, ale musim pockat, az porodi:)
    gugu: ne, ze bych tim uplne zila, ale mam ho rada. uz u nej vysedavam dva roky. to uz je vztah…
    dewberry: ale jo, ja jsem se tomu taky smala. ale trosku me to prece jen zamrzelo.

  8. kowakova napsal:

    Jestli se vydáš do tábořiště, zbraně sebou! Pro všechny případy. Neohrožená novinářko. Jenomže si musíš asi počkat, než nakupíš zas věci na vyhození. 🙂

  9. ještěrka napsal:

    budu se asi co nevidět stěhovat, tak taky začínám debordelizovat… taky asi budu muset najít nějakou takovou „cikánku“ a věci jí donést 😉

  10. hostmum napsal:

    tak jim privez ty veci primo do toho tabora, to by neslo??

  11. Ostrovanka napsal:

    kowakova: nejdes do toho se mnou?:)
    jesterka: tak jeste taky s tebou?
    hostmum: taky me to napadlo, ale sama se prece jen trosku bojim.

  12. Simka napsal:

    varování
    Milá Pájo, nápad poznat tuto kulturu přímo, tedy pomocí návštěvy je opravdu riskantní. Tedy, pokud jde o tábor, kde dosud platí tradiční pravidla – když někoho pozvou, není to „pouhá návštěva“, ale začátek takřka pokrevního svazku – tento vztah si opravdu nejde koupit za obnošené šatstvo. Pokud si chceš ten tábor prohlédnout, hledej vše co se lze o jejich kultuře dozvědět – pak nebudeš každého, kdo postává na ulici, považovat automaicky za obyvatele tábora. Vydrž do srpna, přivezu knížky, něco vymyslíme (snaž se, zatím, prozkoumat, život Tvé „spřátelené“ cikánky, porovnání životního stylu její rodiny a rodiny z tábora může být opravdu zajímavé(.Zdravím moje milované Korfu, Simča.

  13. NULI napsal:

    Pájo,ani nevíte, jak máme podobné nápady! Akorát já jsem se nedostala do tábora, ale do rodiny. A jsou na mě moc hodní (já na ně taky). Dokonce jsem byla na cikánské svatbě jako host, bylo to úžasné.

  14. Nikos napsal:

    Pajo, prijed nekdy do Thess a ja te vezmu sebou do prace na exkurzi do cikanske osady 😀 ja tam tak jednou tydne musim jezdit sekat neplaticum proud a resit kradeze proudu 😀 A cigosi jsou docela v pohode ani nenadavaji, kdyz zahnu za roh tak vytahnou sroubovaky a zas se na cerno napoji 😀 Zato kdyz odpojim nejakeho bileho a k tomu bohateho tak to je nadavek…Obcas se mi stane ze mne pozvou cigosi k sobe domu na kafco a docela jsem cumel ze jsou doma hodne cistotni.

  15. Ostrovanka napsal:

    simco, ty to beres strasne vedecky. nicmene nabidku beru a do tabora pojedes v srpnu se mnou??
    nuli: opravdu? nechcete o tom neco napsat na svuj blog? to by me opravdu zajimalo!
    nikos: ok, pri pristi navsteve thess jdeme na kafe k nim, plati??

  16. L. napsal:

    No joja o zadnych cikanech tady nevim, takze pujdu pekne sporadane do anglicke charity 🙂

Napsat komentář: Dewberry Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *