Šaman od Akropole

IMG_1352

 

Athény mě znovu překvapily svojí vstřícností. Už po cestě z letiště se se mnou daly do řeči dvě paní, které jely do centra. Na pěší zóně pod Akropolí byly davy lidí. Krásné počasí v kombinaci se státním svátkem  vylákalo ven rodiny s dětmi.

Se dvěma kamarádkami jsme se šly projít do nedalekého parku, odkud je krásný výhled na Akropoli a na druhé straně až do přístavu Pireas. Bílé budovy zářily v odpoledním slunci a celé město vypadalo jako bílé moře. Dýchla na mě exotika těch prašných skal a budov, které z Korfu neznám.

Po cestě jsme v parku uviděly na větvích stromů různé předměty. Vypadalo to jak nějaká umělecká instalace v přírodě. Rozhlédla jsem se a kousek odtud spatřila nějakého bezdomovce v haldě odpadků. Nešířil se kolem něj ale žádný zápach, naopak jsem si všimla, že starý muž vypadá celkem čistě a hromady odpadků jsou pečlivě roztříděny.

Zastavila jsem se u toho muže a dala se s ním do řeči. Byl velmi přátelský a vstřícný. Vyprávěl mi, že na tomhle místě žije už sedm let, sbírá odpadky v celém parku, ty pak třídí a co se hodí, nosí do sběrny. Žije pod igelitovou plachtou a sem tam mu někdo přinese jídlo, jindy si jde pro nějaké jídlo do pravoslavného kostela a umývat se chodí do Armády spásy. Nechtěl mi říct, co dělal předtím a jak se na ulici ocitnul, ale řekl mi, že tady na tom krásném místě je blízko Bohu a že je šťastný a krásně prožívá každičký den.

Mě už skoro dva týdny trápí dráždivý kašel a v půlce rozhovoru jsem se rozkašlala. Potom jsme pokračovali v debatě a starý muž vyprávěl, že sice sem tam přijde policie, která se ho snaží vyhodit, ale on se přestěhuje jen o kus dál, když začne turistická sezona.  Napadlo mě, že takových lidí, kteří park hlídají a uklízejí, by si měly úřady vážit a a platit jim a ne je vyhánět.

Když jsem se loučila, chtěla jsem starému pánovi nechat pár eur. Ani za nic si je však nechtěl vzít, řekl, že peníze nepotřebuje a že mi moc děkuje. A potom se stalo něco zvláštního: místo, abych mu dala něco já, nabídnul mi  štamprlku nějakého likéru ve velmi nevábně vypadající lahvi. Dostala jsem sice strach, ale neměla srdce takové pozvání odmítnout. Starý pán šel ke kohoutku s vodou, umyl si své notně zašlé ruce s dlouhými špinavými nehty mýdlem a zároveň umyl také dvě skleničky. Jednu pro mě a jednu pro něj. Pak mi nalil likér, připili jsme si a on mi popřál hodně zdraví a Božího požehnání. Rozloučili jsme se a já jsem jen doufala, že druhý den skutečně odletím do Prahy a neskončím místo toho s nějakou otravou v athénské nemocnici.

Slunce vrhalo na Akropoli své poslední paprsky dne a já jsem kochala zvuky pouličních hudebníků. Athény jsem opouštěla v brzkých ranních hodinách a při poslechu vážné hudby, kterou pouštějí cestujícím v metru pro radost (jak úžasný nápad),  jsem pozorovala směs nejrůznějších lidí. Nikdo se nikam netlačil, nikdo nikam nespěchal a z lidí vyzařovala jakási těžko popsatelná pohoda.

Nakonec jsem neskončila ani na policajtech ani v nemocnici. Nejen, že mi z podivného likéru nic nebylo, ale dokonce mi z ničeho nic ustal ten suchý dráždivý kašel, kterého jsem se nemohla za nic na světě zbavit. A tak mě napadlo, že jsem v tom parku potkala kouzelného dědečka, který mě svým zázračným likérem uzdravil.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ostrovanka cestuje. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

13 reakcí na Šaman od Akropole

  1. Lili napsal:

    Anděl… .)

  2. Zuzi Art napsal:

    Přiznám se, že já bych se nenapila. Ani ne kvůli tomu, že bych se štítila. Spíš proto, že nevypiju nic, co nemám pod kontrolou. „Trauma“ z dětství – kapky v čaji (nebo med, brrr), rozdrcený acylpirin smíchaný s čajem atd.

    Ale určitě to byl kouzelnej dědeček! 🙂

  3. Mára napsal:

    To víš Pájo -R.U.M. – rychlá univerzální medicína:-) Ten bezdomovec v parku to mi připomnělo jeden filmek http://www.csfd.cz/film/224075-mezi-nebem-a-zemi/ . Jo a ta vážná hudba v metru je moc fajn – poprvé jsem to zažil před deseti lety v Mnichově, kde to je v pár stanicích a též žádná tlačenice jako v Praze – tedy, když není Oktoberfest:-).

    • ostrovanka napsal:

      diky, musim se podivat. vazna hudba v metru to je dokonale. mozna bychom meli sepsat petici i za prazske metro?

  4. Čerf napsal:

    Souhlasím, dobrý duch parku by měl být vítán. V Athénách jsem měl vždycky mnohem radši místa pod Akropolí, odkud je na ni dobrý výhled, než Akropoli samotnou. A nejradši horní části čtvrti Plaka.

  5. Thassomil napsal:

    Pěkný příběh, ale jak tě neznám, začínám být zvědavý na osobní setkání. Asi se příští rok vypravím na Korfu. :-))

  6. Lenka napsal:

    Dlouho jsem tu nebyla, tak jsem si krásně početla a připoměla si, že dovolená v Řecku se blíží. Už se s „holkama“ tešíme.
    Zdravím Pavlínko.

Napsat komentář: Lenka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *