Stává se ze mě žába (nebo kobra?)

Nedávno jsem nahmatala na krku zvětšenou uzlinu. Tedy… zvětšenou, spíše bych ji přirovnala k pingpongovému míčku. Vzpomněla jsem si, jak jsem si jako malá uzliny na krku vytahovala už k tváři a když jsem je takhle párkrát napumpovala, zvětšily se mi, já jsem rychle běžela k doktorce a hned jsem měla týden volna ze školy….

Jenže teď mi nikdo týden volna od dětí asi nedá, takže nemá moc velký význam si nemoci vymýšlet. Prvních pár dní jsem si zvětšující a zmenšující se uzlinu nechávala pro sebe, potom jsem ale o ní řekla Adonisovi. Čekala jsem známé:“hmm…to přejde..“, ale místo toho se Adonis začal více zajímat a ještě ten večer se rozhodl, že půjdeme na vyšetření.

Jeho kolega na ORL, u kterého už jsem párkrát v životě byla a vždycky mi řekl, že mi nic není, měl ten den ordinační hodiny do 9 do večera. V panelové budově z padesátých let se nacházejí nejrůznější kanceláře a ordinace. Tahle byla ve třetím patře.

Když jsme vstoupili, uzlina se začala zmenšovat a když jsem došli na řadu, zmizela úplně… Jak typické. Dr. Kostas se na mě podíval svým nevěřícným pohledem, prošahal mi krk, řekl, že tam nic nemám, pak se podíval po jazyk, píchnul mě /zřejmě pro můj dobrý pocit/ dlouhou štíhlou jehličkou, pak konstatoval, že se není čeho obávat a pokud to samo nezmizí, mám prý brát antibiotika.

Před barákem uzlina zase naskočila. Pročítala jsem si nějaké internetové stránky, které jsem vzápětí zase rychle zavřela, protože z každé z nich se na mě šklebily nemoci nejhrubšího zrna, které mi dávají čas maximálně do zítřejší snídaně…

Dnes je den svatého Spyridona I přes pesimistické předpovědi počasí a přes divoké deště a bouřky v posledních dnech, najednou jako zázrakem vykouklo sluníčko, v kostele sv. Spyridona je narváno, bohoslužba jede na plné obrátky celý den. Slaví se mohutně. Před kostelem je fronta na svíčky. Asi si do ní půjdu stoupnout taky. Nejsem pověrčivá, ale po zkušenosti s duchy v domě mi snad jedna svíčka u svatého Spyridona nemůže uškodit. Naopak třeba zabere i na můj „žabí“ syndrom. Co kdyby…

Příspěvek byl publikován v rubrice Instituce, nemocnice, černá složka zdraví. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 reakcí na Stává se ze mě žába (nebo kobra?)

  1. Tinah napsal:

    Jo, to se mi stava taky…… taky, kdyz vejdu do zdravotnickeho zarizeni, priznaky mizi a ja jsem za blazna. Me i stahy pri porodu prestali, jakmile me po prijezdu do porodnice napojili na monitor.

  2. duna napsal:

    Ještě to není ani čtrnáct dní, co jsem šmatala po uzlinách svýmu děcku já a na internet se radši ani nedívej, já to udělala a málem jsem z toho chytla psotník ;-)))

  3. Simka napsal:

    co takhle zkusit vyšetření v Praze – možná Tvoje tělo funguje podle přirozeného pudu sebezáchovy – jak vidí dr. Kostase, tak raději žádnou poruchu nesignalizuje. místo internetu doporučuji „Tři muži ve člunu“, zejm. kap. 1,. tu svíčku zapal, já to dělám na Korfu pokaždé, a myslím že nejde o vyhozené peníze.

  4. Grace napsal:

    Hihihi,já se teď dívala do krku, já mám zase nateklý mandle a očekávám angínku, nebo něco podobně ftipného…A obávám se, že tohle asi jen tak nezmizí 🙂

  5. NULI napsal:

    Pájo, doufám,že uzlinka zmizela raději nafurt. Ale moje nejstarší dcera na ně trpěla a mám zkušenost, že je mívala opravdu nateklé, s horečkou, zateklým krkem a tak (a myslím, že si je ani nevytahovala), ale když se blížila diskotéka, fakt jí to mizelo (jak se těšila či co).

  6. Lenka z Lulea napsal:

    Drzim palce at ta koule zmizi. Neni o co stat, iani kdyz jde o nemoci jemnejsiho zrna…

  7. Ostrovanka napsal:

    tinah: 🙂 tos vystihla
    duna: ja vim, ja to cetla. na internetu se doctes fakt o svy posledni hodince.
    simka: o co jde? necetla jsem, zkusim sehnat.
    grace: zlata anglina, hejckej si ji a at jsi brzy zdrava.
    nuli, lenka: dnes jdu na CT, tak snad to bude ok, diky!!

  8. Zuzka napsal:

    Taky si nalej nejakou dobrou sklenicku, uzliny se leknou, neboj, to bude ok 😉 a na internet fakt nekoukej… to se ti objevi nekde flicek a uz mas za chvili pocit, ze do hodiny te budou odvazet do marnice. Uzivej slunicko a nevytahuj si zadny casti tela 😀

  9. Terezula napsal:

    internotoví poradci
    Při čtení tohoto článku jsem si vzpomněla na jednu moji kamarádku a neubránila jsem se to tady nevyprávět 🙂 už asi od 15 let neslyší na jedno ucho. Jenže ona má panickou hrůzu z doktorů a hned si představovala, že ji budou ucho píchat atd. Takže to nikomu neřekla a prostě se s tím smířila. Asi po pěti lelech jí to začalo opět vrtat hlavou, protože ani vlastně neví, co s tím uchem má. No a tak se rozhodla pro internet. Nakonec na jedné seriozně vypadající lékařské stránce vznesla svůj dotaz. Mailem jí přišla odpověd na dvě velké stránky a psalo se zde: že dotyčná byla v minulém životě asi nějaký podřadný člověk, který poslouchal cizí rozhovory či poslouchal za dveřmi a kvůli tomu teď na jedno ucho neslyší… atd atd… no prostě s internetem opatrně 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *