Rozuměli jsme si i beze slov.. (…se slovy bohužel už ne..)

Jindra byla jednou z prvních Češek, která se sem na Korfu prodvala. V době, která si vyžádala tolik česko-řeckých sňatků kvůli papírům-povolení k práci a pobytu. Bez těchto dokumentů život zde byl skoro nemožný.

S Jannisem se seznámila na dovolené v letovisku na západním pobřeží. Dělal tam nočního recepčního v hotelu a přes den pronajímal lehátka na pláži.

I přesto, že s Jannisem neměli společnou řeč, z Jindřiščiny strany to byla láska na první pohled. Byla velice mladá /21 let/, její blonďaté dlouhé vlasy se krásně vlnily na jejím opáleném těle a rozhodně ten turnus nebyla cílem jediného muže, ale téměř všech, kteří se v jejím okolí pohybovali.

Z dovolené už neodjela, protože ji Jannis přemluvil, aby zůstala. Tenkrát bylo možné zůstat až tři měsíce. Bylo léto, Jana chodila každý den na pláž, pomáhala Jannisovi kasírovat plážové návštěvníky za lehátka, popíjela frapé a opalovala se. Na pláži už ji znali v každé taverně a protože to bylo vskutku hezké děvče, dostávala často najíst i napít zdarma.

Jannis jí vždycky večer vyvezl na romantickou projížďku na skútru, na večeři a pak musel odejít do hotelu a Jindra byla většinou sama, čehož hojně využívali Jannsiovi spoluobčané a o Jindru neustále usilovali. Její velká láska k Jannisovi byla ale silnější.

Tři měsíce se blížily ke konci a Jana se musela rozloučit. Jannis jí denně volal a několika německými slovy, kterým rozuměli oba dva, jí vyznával lásku. Potom jí poslal letenku, aby mohla v zimě přiletět na Korfu za ním.

Všechno se zdálo jako sen. Jannis v zimě nepracoval, zato však pobíral podporu v nezaměstnanosti, takže měl dostatek času i peněz /kromě podpory od státu i podporu od rodičů, kteří ho nejdříve kvůli cizince chtěli vydědit/ ji brát na různé výlety a Jindra byla přesvědčená o tom, že tohle je opravdu Muž jejího života. Jak romantické, když člověk nezná řeč milované osoby a ta bere do ruky každý předmět a říká, jak se to či ono jmenuje.

Jannis a Jindra tvořili opravdu nerozlučný pár. Ona se učila vařit řecká jídla od jeho tety /maminka se s ní odmítala seznámit/, on ji s sebou bral do pravoslavného kostela a chtěl, aby se nechala pokřtít, aby se mohli v kostele vzít. Chodila na řecké slavnosti, začala jíst kozí a jehněčí maso, pomáhala sbírat olivy a doma byla skvělou hospodyňkou.

Než jí vypršela další tříměsíční lhůta pobytu, rozhodli se, že bez sebe nemohou žít a narychlo se vzali. Zatím jen na úřadě kvůli papírům, církevní svatba bude později.

Jak plynul čas, Jindra se naučila výborně řecky. Být neustále po boku svého muže už ji tolik nebavilo a tak mě čas od času přijela navštívit. Během doby její návštěvy pravidelně zvonil ve čtvrthodinových intervalech telefon. Dopodrobna musela vyprávět Jannisovi, co děláme, kde jsme a o čem se bavíme. Začalo mi to lézt trochu na nervy. Jana bezradně pokrčila rameny a s povzdechem prohlásila, že tohle jí dělá pořád. Pak ještě párkrát během dalších dvou let přišla a vyprávěla mi o různých mužích, se kterými se seznámila a že s Jannisem to asi nevydrží, ale že on si tak moc přeje tu pravoslavnou svatbu a že ji miluje. Pak se po ní slehla zem.

Až na konci loňské sezony jsem ji po mnoha letech potkala na letišti, odlétala do Čech. Chvilku mi trvalo, než jsme ji poznala, vlasy měla obarvené na zrzavo. „Byla jsem tu jen na návštěvě,“ hlásila mi po úvodním překvapeném uvítání. „Jsem rozvedená, tady jsem byla za kamarádem a teď letím domů.“ Lehce jsem se vyptala, co se stalo? „Nestalo se vlastně nic, ale ve vztahu nám to začalo skřípat, jakmile jsme si začli rozumět. Zjistila jsem, jak se v řečtině vyjadřuje a bylo mi to nepříjemné. Jeho výrazy, buranství, kontroly. Oč to bylo lepší, když jsme si nerozuměli….“

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

25 reakcí na Rozuměli jsme si i beze slov.. (…se slovy bohužel už ne..)

  1. Katka napsal:

    Tak tohle se mi stalo pred par lety ve Sapnelsku. Strasne podobne…Nastesti jsem ale nebyla vdana. Ale aspon jsem se naucila dobre spanelsky:)

  2. gugu napsal:

    JAK V TOM NEJSOU DETI TAK O NIC NEJDE. JINDRA MA ZKUSENOSTI A ZAZITKY KTERE JI NIKDO NEVEZME.TEN KAMARAD NENI NAHODOU NOVY MILENEC?

  3. Vaci napsal:

    Jako…z pohádky. I jsem se zasnila a přemýšlela co bych asi dělala já. Udělala bych to samé :o)

  4. Leni ze Sevilly napsal:

    dalo by se rict, ze to same se stalo me… jeste ze v tom nejsou deti…

  5. Dita napsal:

    Uf, i když to vlastně opravdu není nic hrozného, jak píše GUGU, docela mi při čtení běhal mráz po zádech…ač to zní neuvěřitelně, jsem moc ráda, že to období, kdy je člověk naivní a k „velké lásce“ toho moc nepotřebuje (nejen slova, ale třeba i takové „hlouposti“ jako jsou společné zájmy, spolehlivost, opora atd.) už mám za sebou.

  6. kerkyra napsal:

    :-(realita je sviňa, ale nenašel by se na příště taky nějaký optimističtější příběh? 😉 asi jsem klikala špatně, ale zatím jsem narazila jen na probuzení z „věrné řecké lásky“…

  7. L. napsal:

    Jo, to znam..:)

  8. buteo napsal:

    Taková realitaa já čekal romantický popis oslavy polokulatin někde v olivovém háji. Ach Ty!

  9. Ostrovanka napsal:

    katka, vaci, leni, L: ja vim, takovych historek je hodne. kdyz vyjdou, je to asi spis stesti.
    gugu: s tim milencem to nevim. tak daleko jsme se za tu chvilku na letisti nedostaly. mozna jo:)
    dita: tyhle letni lasky ale nejsou jen vysadou mladych divek. mozna by ses divila, ale podobne pribehy se stavaji i zenam po ctyricitce…:(
    buteo: nemuzu psat porad romanticke pribehy. nebo si ho opravdu zadas??

  10. Ostrovanka napsal:

    kerkyra: nasel by se. naslo by se jich hodne. ale jak o nich napsat? seznamili se, vzali se a byli spolu stastni az do smrti:) cervena knihovna mi nikdy moc nesla…

  11. kerkyra napsal:

    hehe, tak to je fakt… možná ještě nějak přidat a přes velké problémy spolu žili šťastně až do smrti… a daniel steel by se divila…;)jasný, že příběhy typu „vytracená láska“ jsou zajímavější a krásně se to tady čte, jen co je pravda!zatím mě tyhle stránky udržují při životě doma, ale už abych zase byla na korfu 😉

  12. Petroula napsal:

    Napsala jsi to nádherně…občas prostě nevychází život tak, jak si ho člověk nalajnuje. Jinak Pájo, už máme rozhodnuto – 22.9. – 5.10. Korfu. Jak tam je v tomto období? Není až moc velká zima? My dřív nemůžeme, protože začátkem září je ještě zkouškové a nevíme, jak nám to vyjde. Ale těším se už teď.

  13. Ostrovanka napsal:

    kerkyra: tak hodne stesti v moraitice.
    petroula: pri trose stesti bude krasne, kdyz budete mit smulu, bude hnusne. ale i tak se to tu da hezky prozit.

  14. NULI napsal:

    Článek se četl jedním dechem,ale trochu bolavě. Napadlo mě, Pájo, že se z blogu známe dlouho (už skoro dva roky), nemohly bychom si tykat?

  15. Ostrovanka napsal:

    nuli: to uz je vazne dva roky??? to to teda utika!! jasne, nemam nic proti!! rada!

  16. Bára napsal:

    Když nad tím tak přemýšlím, vidím velkou podobnost i s virtuálními známostmi. Na netu je skvělej/skvělá a ještě lepší a po roce reálné známosti se z něj/ní vyklube úplně někdo jiný

  17. miriam napsal:

    pre kerkyru: hladas pribeh vernej greckej lasky? a co pribeh ostrovanky? mas ho predsa pred sebou 😉 ako si to mohla prehliadnut…

  18. kerkyra napsal:

    verna recka laska:-D ja ho nehledam…jen jsem cetla nekolik zazitku v jeden den a uz mi bylo soufl z toho, jak ma plno lidi prevazne spatne zkusenosti, jelikoz ja je mam taky;), tak jsem si rikala, ze by bylo treba i trochu optimismu…;) na ostrovanku jsem samo nezapomnela, ale ta to jaksi, chudak, sama nevytrhne proti tomu davu cizinci zklamanych a opustenych 😉 ale kdyz uz jsme teda u toho, zajimalo by me, jak to vlastne i ostrovance zacalo…ale to budu asi odkazana do prislisnych mist (bud tady na blogu-zrejme kveten 2006-nebo jine konciny 😉

  19. Ostrovanka napsal:

    bara: prirovnani opravdu trefne!
    miriam: ano, dekuji. anebo tvuj pribeh verne lasky?? je jich tu spousta!
    kerkyra: neodkazu te nikam, neni kam. jeste jsem o tom nepsala. cekam na spravnou chvili, kdy prijde inspirace to popsat nalezite barvite.

  20. Jana napsal:

    Jejda, tak to se moc tesim, az prijde ta spravna inspirace popsat Tvuj – Vas pribeh seznameni! taky jsem myslela, ze jsem to nejak nenasla a ze bych mela vic prohledat blog. A az vydas knizku, moc rada ji prectu, pises skvele! Moc rada sem chodim na cteci navstevy.

  21. Zuzka napsal:

    Asi jsem moc velká realistka, nebo jak to říct, ale jak se může takhle někdo zamilovat bez toho aby rozuměl tomu co ten člověk říká???

  22. M.Amar napsal:

    Zuzko:Muze, tomu ver:-)

  23. dewberry napsal:

    jé, tohle by se mi asi bylo stalo, kdyby mě Maurizio chtěl tolik, jako Jannis chtěl Jindru (Maurizio byl ten Ital, kvůli kterému jsem se před lety začala učit italsky).

  24. Ostrovanka napsal:

    jana: dekuju. a jednou to snad napisu.
    zuzka: souhlasim s m. amar-opravdu muze a stava se to velice casto.
    dewberry: a on te nechtel??

  25. Zdenka napsal:

    myslím,že dopadla celkem dobře ,než by se vdala za Muslima

Napsat komentář: Ostrovanka Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *