Nedávno jsem dostala přeposlaný email tohoto znění: Pájo, prosím, podívej se na tohle a odepiš. Éja
Pod tím: Éjo, myslíš, že by se na to mohla tvoje ségra na Korfu podívat? John
Pod tím: Johne, na Korfu bydlí tam tvoje švagrová, myslíš, že by se s ní mohl tenhle člověk spojit? Jarda
Pod tím: Jardo, můj kámoš Martin se nedávno v Japonsku seznámil s člověkem, co si koupil dům na Korfu, myslíš, že bys mohl kontaktovat tu svoji známou, jestli by jí mohl zavolat a zeptat se jí na pár věcí? Jirka
A tak jsem se dnes konečně seznámila na náměstí Liston s panem Josefem. Příjemně vypadající šedesátník už byl, v době mého příchodu s Reflexem v podpaží, na místě a rozhlížel se okolo.
Hned jsme se poznali i bez časopisu. Josef mi vyprávěl o tom, jak si chce už na trvalo odpočinout od podnikání a že si zde před dvěma lety koupil nedostavěný dům, který měl být už před rokem hotov, ale ještě pořád není. Zkouší přinutit bývalého majitele, aby jej dokončil, ale zatím marně. Zkouší si některé věci zařídit v mezičase sám. „Nevíte náhodou, kde bych sehnal nebozízek a drátky? Máte tu něco jako Baumax?“zeptal se nejistě a tak zatímco jsem upíjela svoji kávu, zavolala jsem Wernerovi do technického supermarketu a ptala se ho, zda-li mají vše, co pan Josef potřebuje. Pak jsem mu nakreslila, jak se na místo dostane a řekla, že na něj majitel bude čekat osobně.
Pan Josef pokračoval, že by potřeboval nějakého správce domu, kdo by mu dům větral, staral se o zahradu a bazén a účty. Zavolala jsem své kamarádce Marii, která se přesně tímhle zabývá, ta zrovna jela okolo a tak se za námi stavila, předala Josefovi informace a svoji vizitku a zase zmizela.
„A nevíte, kde bych sehnal nějaké desky a kdo by mi nařezal dřevo podle rozměrů?“ Na papír jsem mu nakreslila, jak se dostane na místo, kde se dřevo prodává. Potom jsem udělala ještě nákres telefonní společnosti, zavolala majiteli lodě, kterou by si pan Josef rád pronajal v květnu, udělala nákres místa, kde si zařídí daňové číslo a kde zaplatí elektřinu.
„Víte,“ podíval se na mě pan Josef poněkud překvapeně. „Docela jsem se divil, že se mi nedaří najít žádné informace na internetu, ale jak vidím, tady snad ani žádný internet není potřeba.“ Rozhlédla jsem se kolem sebe. Kavárna byla v 10 hodin ráno už docela obsazená. Všude okolo nás seděli lidé s kávou, cigaretou a telefonem v ruce. Takhle se totiž na Korfu dělá byznys….
No vidíša já se o té „své“ vile v Paleokastrici nedozvěděla nic:-(, prostě žádný byznys:-((
tO SAMY !!!!
Ahoj Pavli, myslim , ze internet je na Korfu opravdu jen na to, aby se clovek spojil s temi, co tam nejsou… btw krasnej dyzajn!
mod: no, hele, vona ta kava a cigareta nestaci. musis k tomu jeste sedet v recky kavarne, chapes??
L: to samy na kypru?
jenda: to je presny:)
tak to mě pobavilo :)každopádně je, Pájo, vidět, že se vyznáš
safra, já bych polovinu těch věcí nedokázal obstarat ani v Budějicích. máš můj obddiv 🙂
teda, já pořád kutím nad tím nebozízkem, jestli to dokážeš říct i v jiných jazycích…klobouk dolů, já musela vygooglovat, jak vlastně takový nebozez vypadá 😀
Ferda mravenec uměl práce všeho druhu. Doplní to někdo?Já – Naše Pája -vše sežene a ještě zařídí. Sice se to nerýmuje, ale funguje.
Jojoto samy….pulka veci co by na internetu „mela“ byt , nebo co cekate , ze tam najdete – neni…a osobni kontakty a znamosti jsou nejdulezitejsi.
dewberry: to je tady takova klasika:)
prokopios: jo, ale zase umis veci, ktery ja neumim. a budejovice nejsou zadna vesnice, jako tady.
hanele: nesmis me brat uplne doslova:)))
buteo: rozhodla jsem se ustanovit te reditelem sveho fan clubu, ano?:)
L: tak to je. presne.
Nu, když je vyveden z míry i Čech, tak to už to je u Vás opravdu dost nedobré s informovaností i se samotnými službami.
Prosim domluvit schuzku s Dedem Vsevedem a se Zlatou rybkou na pulku dubna :-)))
Já mylsím, že se svojí šikovnou pusinkou a kontakty, by ses s tím mohla i živit,co? No nic, už vím, za kým jít, až ten domek na korfu taky koupíme…-) (já to sice tušila, ale ne tak docela – mylím jak jsi šikovná!) páá edita
nuli: muze to tak byt, ale na druhou stranu, cesi se tady divi leccemus, co je u nas doma normalni. napriklad, ze uklizecky v hotelu nehovori nemecky. na to vzdycky odpovidam, ze kdyby nemecky nebo anglicky hovorily, nedelaly by uklizecky v hotelu…
zuzka: ok, a jako bonus ti zahraje metropolitni dechova kapela na uvitanou.
edita: dobry napad. pokusim se..
Pájono jo chápu, tak zkusím zas letos?:-))
btw, ten blog teď vypadá úžasně:-)
jeee moc pěkný článek.. ani k němu nemám co dodat.. holt – všude to chodí jinak 🙂
mod: diky, vytvorila ann. az dorazis, zajdes na ouzo?
terezula: jojo, jina zeme, jinej mrav:)
No tak to jsem se nasmála. Vzhledem k tomu, že moje sestra žila skoro pět let na Chalkidiki, myslím, že to ze své české židle můžu jen potbrdit. Vyprávěla mi totiž velmi podobné příběhy. Jinak blog je super. 🙂