Je pravda, že už s těmi kavárnami, tavernami, bary a hospůdkami začínám být trochu monotónní, ale vzhledem k tomu, že v zimě po večerech téměř nikam nechodím, protože nemám hlídání, je pro mě každá večerní vycházka docela zážitek.
Adonis byl včera pozván do jedné taverny na jakousi akci, kterou organizovala místní zdravotnická organizace. Cítil se povinnen tam jít, ačkoliv by býval raději doma cvičil na svých nových mučících přístrojích a šel v 10 spát. Samozřejmě byly pozvány i manželky či partnerky, ale já jsem počítala s tím, že budu doma s dětmi. Ale najednou se nabídla jedna Adonisova kolegyně, že přijde k nám na večer se svojí malou holčičkou, ta si bude hrát s našimi dětmi, my zatím můžeme vyrazit a oni u nás budou spát.
S Marií jsme se domluvily na šestou večer, aby si děti stihly ještě trochu pohrát. V půl sedné mi volala Maria ještě z domova, že asi za půl hodiny budou u nás. Přijely v půl osmé a tak jsme si stihli všichni ještě chvilku popovídat a děti pohrát a pak jsme s Adonisem vyrazili. Adonis trval na tom, ať se nijak moc slavnostně neoblékám,prý jdeme jenom do normální taverny. Oblékla jsem si džíny a košili a vyrazili jsme do větrné noci na motorce.
Všichni byli pozváni na devátou večer. My jsme přijeli okolo čtvrt na deset a byli jsme mezi prvními. Mě už mezi dveřmi málem trefil šlak, neboť jsem zahlédla dlouhatánské řady stolů /takže je jasné, že si člověk popovídá jen s tím, kdo bude sedět vedle něj, snad budeme mít štěstí/ a místní ženy oblečené, jako by se chystaly na ples. Všechny tradičně načesané, na obličeji klasický teatrální make-up, bílé či černé košile /kožená sáčka visela na věšáku/, černé špičaté kožené kozačky /jak jinak/. No a já…. i když cizincům se tady hodně toleruje.
Okolo desáté se začali scházet už téměř všichni. Doktoři, sestry, řidiči sanitek, jejich partneři a partnerky. Neznala jsem skoro nikoho. Seděla jsem z jedné strany vedle obtloustlé postarší dámy s flitry ve vlasech /později jsem zjistila, že je o 3 roky mladší než já/, která se se mnou neustále pouštěla do hovorů o dětech a tvrdošíjně mi vykala, ač jsem jí já tvrdošíjně tykala. Po půl hodině a dvou skleničkách vína mi konečně začala tykat taky. Z druhé strany jsem vedle sebe měla arabsky vypadajícího čtyřicátníka. Vzpomněla jsem si, že už jsme se se kdysi potkali. Naproti mě seděl Adonis, který každou chvilku zíval a nenápadně sledoval hodinky. I já jsem zpočátku předpokládala, že za těchto okolností budeme tak za hodinku doma.
Okolo půl jedenácté se postupně začalo nosit jídlo zhruba v tomto pořadí každých pět minut:
/nutno podotknout, že se nenosí pro každého porce, ale každý má na stole svůj talířek a nabírá si z toho, co se přinese na stůl doprostřed/
-feta /slaný balkánský sýr, Adonis má na něj úplnou alergii, takže nejen, že jej nemůže pozřít, ale dokonce se na něj nemůže ani dívat a kdybych si dala, zřejmě by mě rok nepolíbil, pokud by se se mnou rovnou nerozvedl/
-špenátové taštičky s fetou…
-tráva s octem a olejem /taková typicky řecká zelenina, které se tráva říká a jako tráva opravdu vypadá i chutná…Řekové milují, já nemusím../
-grilovaná feta…
-výborné malé pečené brambůrky /mňam, konečně si dám něco kromě chleba/
– grilované lilky a papriky /se spoustou česneku. Výborné/
-obrovské fláky jehněčího masa /to mi bohužel stejně jako kozí maso smrdí..jinak jím opravdu skoro všechno/
-hovězí s rýží
k tomu všemu spousta domácího růžového vína a dva zpěváci s kytarou. Po třetím džbánku začala být atmosféra mnohem snesitelnější a ke konci jsem se bavila tak, že mi bylo líto odejít.
S mým sousedem po pravé straně jsem hovořila o jeho problémech přistěhovalce z Palestiny, kdy jako lékař se nemohl v Řecku vůbec uchytit, sousedka po levé straně chytla manžela pod paží a táhla ho na parket tancovat s ostatními. Adonis ještě pořád zíval, při čemž ho nachytal organizátor celého večera, místní knírkatý chirurg. Podíval se na něj kritickým pohledem a řekl mu: Teda Adonisi, ty se vůbec nebavíš. A víš co? Příště zůstaneš doma a budeš hlídat děti a my pozveme jenom tvoji ženu, Souhlasíš? Adonis nadšeně přikývnul a já se těším na další večer mezi Řeky. Konečně, po skoro 9 letech, se začínám cítit jako doma.
Z toho lístku by mi chutnalo asi úplně všechno, zejména ty lilky a papriky, to je lahůdka. Vzhledem k tomu, že mi včera vyrostl zub a nemůžu kousat, závidím 🙂
a dá se s těmi ženuškami s černými sáčky a makeupem nějak normálně bavit? Máš nějakou kamarádku Řekyni? Mě by to zajímalo, protože tenhle typ žen je mi dost vzdálený.
Nakonec si zvykneš a zapadneš, i když nikdy nemůžeš být myšlením Řekyně. Já bych byl Řekem hned, no mimo grilovaných lilků a paprik. Zkoušel jsem to, ale to nejde. Znám zde dvě čistokrevné Řekyně, matku a dceru a jsou to prima děvčata. Jen mají jednu chybu, grilují lilky a papriky.
ofelie: lilky a pap. je jedno z mala jidel recke kuchyne, co mi chutna
eja: mam x znamych rekyn, ale kamaradku veskrze zadnou. s temi cernosackami a kozackami se moc mluvit neda, alespon me to moc nejde, ale treba maji ony stejny pocit o me.
buteo: :))) jsi cim dal veselejsi
Nechcu být nezdvořák, ale zdá se, že jste dobře zapařili :-))
Pajo,moje cestování se vždy ubíralo jinými směry, ale jak sem k Tobě chodím, mám čím dál větší chuť poznat Řecko.
HAHAHADovedu si te uplne presne a zive predstavit!!
…“lilky a pap. je jedno z mala jidel recke kuchyne, co mi chutna“ – ostrovanko,jsi tam vůbec šťastná nebo aspoň spokojená? :-DD K těm babám v černým koženým sáčku – 100%ně si to samý myslí o tobě:-DD a je nutno dodat, že kdyby byly na tvém místě, tak např. místo na Kanáry, by šetřily na to, aby mohly rodit na soukromé klinice, prostě každý má jiný priority a jiný přednosti:-DNapiš někdy,co tě přimělo k tomu,žes zůstala zrovna na tomhle ostrově a vůbec v téhle zemi, kde tě skoro všechno irituje. Věř mi, že např. ve švýcarsku(z vlastní zkušenosti) nebo USA(moje sestra) tě lidi nepřijmou mezi sebe nikdy – a emigranti se přátelí a párují zase jen s emigranty. ahoj p.
snecku: mas 100% pravdu
baro: jsem rada, ze jsem te nadchla pro recko i pres tu strasnou kritiku
n.pavel: nevim, jak dlouho ctes moje clanky a jestli je ctes vsechny. ja jsem tady strasne stastna a spokojena a irituje me hodne veci, ale snazim se je brat s nadhledem. je tady taky hodne pozitivnich clanku o recku. proc jsem tu zustala a jak k tomu doslo, mozna jednou napisu, kazdopadne kvuli fete, skopovemu a kozenym sackum se nebudu stehovat pryc, ty lilky mi docela staci:))
A jen tak dál a jedem a frčíme, bavit se je třeba, pak je deprese, hihi. Juu tiše závidím(zároveň přeju), musí to být sranda, a tak všelijak pozorovat ty lidi kolem. No a k jídlu, pardon, není nad „řečké papání“, jenže má jednu chybu, v Řecku se prostě večeří pozdě a jí i v noci a pak to jde do pupíčku. Jo a naštvali mě v místní řecké restauraci u nás, zdražili, a o dost. (Taky si musím postěžovat.) Jinak papa na ostrov.
Urcite Pajo, kdyby se ti v Recku nelibilo, nezijes tam, nevyberes si Reka za muze (stejne jako ja ve Spanelsku;)) Ale je pravda, ze vzdycky (teda aspon tady ve Spanelsku to tak je) budes ta Ceska, dulezity je jak se clovek zacleni a zda to potom je spis spestreni mezi prateli, odkud si a jak je to v tve rodne zemi jine, nez neco jako nadavka… Pritel je Chilan a jeste po tech skoro 15letech co je tu mu to pripominaji ve smyslu: „jo jasne, ty ses jinej, chilan“… Je treba se s tim vyrovnat, ze zacatku mi to prislo divny, ted mi to neva, dokonce sem hrda, ze sem Ceska:)))
na vysvětlenou – všechny tvoje příběhy jsem přečetl jedním dechem, a proto mi asi připadá, že je toho víc, co nemusíš (řec. hudba, kuchyně, ženské v kož. sáčku :-)) Já osobně byhc ani v řecku ani jinde už nemohl bydlet, ale řeckou kuchyni třeba miluji. Těším se na další tvoje povídky, jak to vlastně všechno začalo.ahoj p.
2n.pavel: ja jsem nekde psala, ze nemam rada reckou hudbu?? tak to bylo asi momentalni naladou, ne ze bych ji musela poslouchat od rana do vecera, ale sem tam se mi docela libi.jinak jsem strasne rada, ze bydlim zrovna tady, protoze koho a co bych jinak komentovala, kdybych zila napr. ve svycarsku?? jeste mimochodem, ja jsem tam taky delsi cas bydlela a mezi svycary jsem se zaradila okamzite… mozna to bylo tim, ze mi bylo o 15 let min??