Ode všeho trochu

Některé věci jsou pro mě tady v Řecku i po těch letech zvláštní. Někdy v tom horším slova smyslu a někdy v tom vysloveně dobrém.

Například i všemocná Evropská unie tu funguje tak po řecku. Někdo tam nahoře, kde se o věcech rozhoduje, si usmyslel, že by se děti měly naučit jíst ovoce, což je jistě chvályhodná myšlenka.

 

Jednoho dne tedy přišly obě děti ze školy s těžkou krabicí, krásně pomalouvanou, kde bylo napsáno, jaké vitamíny ovoce obsahuje a jak je zdravé. Janýsek měl uvnitř asi kilo pomerančů, které si s dětmi bryskně vyměnil, protože celkem rychle pochopil, že všechno ostatního by přišlo vniveč. Z pomerančů, i když dost kyselých, si alespoň vymačká džus.

 

V krabici Ofélie, která se sotva vlekla pod tíhou učebnic a ovoce, jsem našla dvě zelené a úplně nezralé hrušky, pět nahnilých jablek, dvě plastikové krabičky s přeslazenými kompoty a čtyři pomeranče.

 

Přemýšlela jsem, jaký efekt asi bude mít kyselé nebo nahnilé ovoce na děti, zda se jej opravdu naučí mít rády po téhle akci. Všude po městě se vedle popelnic pak několik dní povalovaly krásné krabice s nedobrým ovocem. Krásná myšlenka s nahnilým provedením. S Adonisem jsme přemýšleli, jak asi k realizaci tohoto nápadu došlo:

Nějaký farmář s konexemi na důležitých místech si usmyslel, že je škoda vyhazovat ovoce horší kategorie, když by se na něm daly vydělat dobré peníze. Nabídnul tedy dobré ovoce, myšlenka se ujala a pak už jen stačilo do krabic dát to neprodejné a to dobré prodat a bylo vyděláno. Celá akce se pak ještě několikrát opakovala.

 

 

Ta krásná stránka Řecka je ta lidská. Adonis se nedávno vrátil z jedné návštěvy ve velmi veselém ovíněném stavu a měl chuť se jít projít po městě. Byl už pozdní večer a my jsme si vyšlapovali uličkami staré Kerkyry, dívali se lidem do oken, sledovali, jak jsou zaplněné restaurace a povídali si. Když jsme procházeli okolo jednoho přízemního bytu s otevřenými okny, zastavila jsem se na chvilku, protože mě odjakživa zajímá, jak druzí lidé žijí, a chtěla si maličko prohlédnout byt, kam bylo tak krásně vidět.

 

Jakýsi mladík tam zrovna něco připravoval v kuchyni a když nás spatřil, místo, aby nám před nosem zabouchl okenice („co čumíš…“), přišel až k oknu a ptal se, jestli něco nepotřebujeme. Adonis se na něj usmál a řekl: „Co to vaříš?“ Mladík se začal smát, odpověděl, že špagety carbonara. „A co tam všecko dáváš?“ vyptával se Adonis dál. Mladík jmenoval smetanu a sýr a vejce a žampiony. „Za ty žampiony by tě v Itálii ukamenovali, ty tam nemají co dělat,“ poučoval ho Adonis. A se slovy „a pozor, ať je nemáš moc měkké,“ jsme pokračovali dál v naší procházce.

 

Řecko mě baví.

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

14 reakcí na Ode všeho trochu

  1. Fil napsal:

    🙂

  2. wien napsal:

    mne tam ty zampiony vadej nejmene. 😀

  3. Sim napsal:

    idem hladat blog, kde sa po grecky pise:

    jedneho vecera si varim, ako vzdy sa objavia nehorazni ludia, co mi strkaju hlavu do bytu. ale tentokrat to bolo ine, pretoze sa nezahanbili, ked ma zbadali, ale mi pokritizovali varenie. niektore veci su v Grecku hrozne, asi sa odstahujem do tych Ciech, ako o nich v novinach pisu, ze prezident je ochmelka, tam to bude free a cool.

    🙂

  4. dewberry napsal:

    pěkné 🙂
    a jinak do carbonary nepatří ani ta smetana 🙂

  5. balu.poborsky napsal:

    Jééé,já to úplně vidím, jak koukám někomu unás do chalupy a sonduji co ,,kuchtí“ .
    Nedokážu si to vůbec představit. 😀 To asi ,,někdy“ dám. 🙂

  6. wlcice napsal:

    jo, ovoce do škol máme i u nás… Taky jsme doma bádali nad tím, na kolik přijde daňového poplatníka jedno jablko, které je zabalené do platového kelímku s víčkem a centrálně vydáno automatem na kartičku „zdarma“ 1x do měsíce dětem ve škole. Budou tak jíst více ovoce? Přesně vím, kdy se vydávalo-už když se blížím ke škole, vidím, co se v okolí několika metrů všude povaluje. Poslanci měli nápad, prosadilo se- každý jistě má nějakého toho „svého“ farmáře… no nic…

    a co se týče řecké srdečnosti a schopnosti popovídat si úplně o všem a kdekoli to na vás zrovna přijde :-)) To je prostě paráda!! To chci importovat mezi české nerudníky!! 😉

  7. Bára napsal:

    Ahoj pájo, s tím ovocem je to síla. Nedávno náš Matýsek zabodoval: Kamarád na hřišti mu nabízel nějakou sušenku a Mates mu řekl:“ Děkuji, nechci, já jsem měl ovocný talířek.“
    Pak se mě ptala pančelka za školky, jak dělám ten ovocný talířek. To už jsem se smála. Nakrájím ovoce, co mám doma, na talířek 😀

  8. Martina napsal:

    Zdravím Pavlo, už cítím tu vůni Řecka….těším se . Martina

Napsat komentář: Fil Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *