Mořská kancelář

Léto je pro mě hektické období. I když už nepracuji pro cestovku jako dříve, organizuji dovolené pro ty, kteří nemají rádi velké skupiny a hotely s programem all inclusive, ale chtějí poznat Korfu, jeho krásy, pláže, místní obyvatele a jedinečnou kuchyni.

Nechtějí být vázáni na nějaké časy jídel, která mají předplacená a  neradi by o ně přišli, ale zastaví a sednou si a nají se tam, kde se právě nacházejí a kde se jim líbí. Mám velkou radost, když se mi tihle lidé ozývají a říkají, jak si tu svoji dovolenou užívají. Už nepřicházejí žádné noční telefonáty, že se jim nelíbí pokoj nebo nevidí na moře (protože je prostě tma), i přesto, že mají zaplacený výhled. Nebo že poslední den nestihli snídani nebo první den večeři. Už mi jen píšou, že na Korfu je to prostě úžasné a jestli bych měla čas někdy na kafe, až přijedou do hlavního města.

Protože ale dělám v létě asistentku a sekretářku Adonisovi, který léčí a ošetřuje české turisty po celém ostrově, musím být neustále na příjmu. Takže jsem se sice zbavila ježdění okolo ostrova v neprodyšné uniformě, ale zaplavat v moři si téměř nemůžu, protože musím každých pět minut ven, abych zkontrolovala, zda mi někdo nevolal. Posledních pár let přemýšlím, jak to udělat, abych si mohla v klidu zaplavat i jindy, než jen ráno před osmou nebo večer po deváté.

Nedávno jsem u někoho viděla hodinky, které se prý dají napojit na mobilní telefon, jsou vodotěsné a dokonce se na nich dají přijímat hovory. Zaradovala jsem se, protože to by bylo přesně to, co bych potřebovala. Už už jsem si jedny takové chtěla koupit, když mě můj (považte, že už téměř dospělý!!) syn Janis upozornil, že to bude fungovat asi jen přes blue tooth, který má dosah zhruba jen na deset metrů od telefonu. Takže bych musela mít telefon na břehu a plavat neustále při něm, což by moji situaci neřešilo. Ještě, že člověk ty chytré děti má! Objednávku jsem tedy zrušila a přemýšlela, co dál.

Jako levnější variantu jsem si koupila nepromokavý obal na mobil a vlezla s ním do moře. Když se ale lehounce ponořil, ztratil signál. Zkoušela jsem různé triky umístění, ale z plavek mi vyklouzával a nosit ho na hlavě za potápěčskými brýlemi mi přišlo jako příliš velká výstřednost.

Přemýšlela jsem, že bych potřebovala nějakou malou bojku, krabičku, která by mobil nadnášela.

Nakonec, když jsem byla nedávno na pár dní v Praze, vzala jsem svoji maminku do plaveckého bazénu a tam uviděla své předmět, který by vše vyřešil! Prodávali tam totiž na pokladně pěnové rukávky na suchý zip. A tak jsem rukávky zakoupila, mobil dala do plastového obalu, vložila do rukávku a vypustila nejdříve opatrně do vany. A opravdu! Rukávek zafungoval jako bojka a mobil nadnášel.

Hned, jakmile jsem se vrátila na Korfu, šly jsme s mojí plavací přítelkyní Kim po ránu do moře a ta, když mě viděla, jak oblékám mobil do „plavek a rukávků“ se mohla potrhat smíchy. Smích ji ale přešel, když jsem svoji bojku připevnila na horní díl plavek a nechala plout za sebou. V tu chvíli totiž zazvonil.  A já jsem, opravdu uprostřed moře, přes igelitový obal zmáčkla zelené tlačítko a paní na druhém konci, jejíž dítě mělo horečku, mě prosila, abych jí poslala lékaře. Chvilku jsem šlapala vodu, abych mohla vytočit Adonisovo číslo a pak pokračovala v plavání. A tak spolu teď chodíme plavat: můj mobil a já. Vím, že to zní strašně, ale já si konečně, aspoň trošičku, začínám užívat léta na ostrově a je mi jedno, že se všichni okolo dívají a smějí.

A pokud je tady někdo, kdo by chtěl můj nápad vyrábět, ráda vám ho věnuji a pošlete mi za to, prosím, hotový produkt, ať nemusím mobil neustále soukat do rukávků 🙂

Příspěvek byl publikován v rubrice Zážitky s turisty, Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

20 reakcí na Mořská kancelář

  1. Sim napsal:

    Bravo. Problem vyresen, zivot vylepsen. Pokud vim, existuji i hodinky z kterych a na ktere se da volat, podivam se, ale asi zbytecne drahe. Druhy napad – napsat do plaveckych for a zeptat se… asi si na to kapla…

    • ostrovanka napsal:

      ahoj, ty hodinky právě fungují jen na blue tooth a to je jen deset metrů, což je nanic. a v těch forech to řeší všichni, ale nikdo nějak neví, co s tím…

  2. Čerf napsal:

    Stížnost, že mám zaplacený výhled na moře a přitom je tma, mě opravdu rozesmála :-). Zajímavé plavecké experimenty. Bohužel, jako neplavec neporadím :-).

  3. Karel Štrobl napsal:

    Vloni jsme byli po sezoně brodit bájnou řeku Acheron až k pramenům. Ze je ledová atd. Začíná po kotniky, občas po bradu, do pasu…překrásná krajina…ale o tom jsem nechtěl psát. Prodávají tam nepromokove obaly na telefony a takový malý nafukovací člun, právě jen na dvoje kraťasy, tricka a osobní věci. Brodíš Acheron a osobni věci si tahnes za sebou bez ztráty kvetinky vejdou se tam i 4 piva, bo na konci cesty, tedy u pramene, jsem si myslel prijdou k chuti. Voda byla tak ledová, že jsem litoval, že nemame s sebou tzipuro !! A l e ten malý člun se osvědčil, tahnes ho za s sebou na šňůře, má cca1m na 50cm a funguje skvěle !!!! Jo a pokud někdy budete taky chtit brodit Acheron a budete chtit dojit a doplavat až k bájnému prameni, doporučuji neoprén, nemuci byt komplet, ale na „množítka“ určitě, aby alespoň by byly v teple…

    • Magdalena napsal:

      úžasné, dík za inspiraci. Acheron jsem zvládla jen do pasu, ten nafukovací člun tam tehdy ještě neprodávali, ale nápad je to sqělý. Já jen ty piva vyměním za retsinu a famózní je, že Acheron zároveň slouží jako lednička. Acheron mám do budoucna ještě v plánu a teď díky vám se těším ještě víc.

    • ostrovanka napsal:

      malý nafukovací člun je super, to bych potřebovala! ale kde ho sehnat tady?

  4. Iv napsal:

    Milá Pavlo,mám moc ráda Vaše povídání, vždycky se přenesu jako mávnutím proutku na milované Korfu a výborně se pobavím :-). Vaše vynalézavost je prostě obdivuhodnáPřed pár lety jsem měla zrovna na Korfu nějaké zdravotní problémy, doktora jsem nakonec nezavolala, když jsem si teď představila, že telefonuji na „Váš plavací rukávek“ a Vy u toho šlapete vodu…asi bych se uzdravila už jen u té humorné představy…

  5. Pavla napsal:

    Pavli, ja se take pobavila predstavou a pri cteni opet pookrala. Vis, muj tatinek uz pred tremi tydny odesel (klika na rodice) a posledni tezky pulrok jsem si chodila na Tve stranky zamerne pro odvahu a posilu, kterou jsem zde nalezala. A dokonce dik Tve inspiraci se zacala v 53 letech ucit hrat na kytaru. Myslim na Tebe, kolik dobra a humoru rozdavas kolem sebe a preji at se Ti hodne vraci. ☺

    • ostrovanka napsal:

      Milá Pavlo, tak nechť tatínek odpočívá v pokoji…
      S tou kytarou je to naprosto skvělé! A jak pokračuješ?

      Děkuju moc za zprávu a přeji hodně sil!

      • Pavla napsal:

        Pomalu, ale snad ano. Je to můj první hudební nástroj. Obložila jsem se zpěvníky, učebnicemi, pouštím si výuková videa a brnkám pro radost:-).

        A moc děkuji za podporu…

  6. Mára napsal:

    Zkrátka závislák na tel. 😀 😀 – tak ještě noťas s mobilním připojením, ať je to kompletka. Úplně to slyším – pa..pa..p..pardon to byla vlna. 😀
    Já měl teď dovču a dal jsem si za „úkol“ po tento čas nezvedat tel. a neodepisovat na maily klientům.

    • Magdalena napsal:

      pro dobu dovolené s vámi souhlasím, ale asi vám uniklo, že Pavla nepíše o dovolené, ale o svých pracovních dnech. Takže díky vynálezu má kancelář v moři a to je supr. Já musím sedět v kanceláři, kde není klimatizace a teplota je jen „mírně zvýšená“, tj. 37 st. A protože mám Pavlu ráda, tak jí její mořskou kancelář přeju. No ale trochu samozřejmě závidím. Jinak jsem samozřejmě příznivcem nápisu v jedné kavárně – Wifi tady nemáme, bavte se spolu. Ale jinak jsem samozřejmě pochopila, že váš příspěvek měl být vtipný.

  7. Míla napsal:

    Zlaté časy, kdy nebyly mobily! I horečku svých dětí (byť na dovolené) jsme bez nich zvládli!!! A naopak, i děti to zvládli, vyrostli bez úhony! :-))

  8. Robin napsal:

    Asi bych nahrál na hlasovou schránku vzkaz. Omluvte mne ale potřebuji se také občas vykoupat, jakmile se osuším budu vám k dispozici.
    Lidi možná pochopí, že dítě s horečkou za 15 min neumře.

  9. ostrovanka napsal:

    Mára, Magdalena, Míla, Robin: díky za vzkazy, Magdalena pochopila jasně, pro ostatní vysvětlení. Opravdu bych se raději koupala bez mobilu a jistě by nikdo neumřel, kdybych se koupala, ani by se nic jiného dramatického nestalo. Jenže já funguju jako dispečink pro Adonise, který se v jedné minutě nachází na severu ostrova a za chvíli už třeba na západě. A když je zrovna na severu a odtamtud se ozve někdo jiný, může se tam za ním stavit rovnou. Ale když 20 minut nebudu brát telefon, Adonis mezitím odjede jinam, takže nejen, že pacient bude muset čekat kdoví jak dlouho, ale Adonis se tam bude muset vracet třeba 100km. A to prostě nejde. Zatím se svého manžela zbavit nechci, a už takhle je jeho práce prostě úplně šílená.

    Každopádně ale, když ho uhoním, tak kdo mi bude v zimě vařit a topit?? Takže to na vysvětlenou 🙂

  10. Miroslava Hořáková napsal:

    Dobrý den paní Pavlo,
    chtěla bych Vám složit kompliment a zároveň
    vzdát hold Vašemu vypravěčskemu umění. Vaše knížky doslova hltám a abych na vlastní oči viděla ostrov, o kterém jsem díky Vám tolik četla, letos jsme se s manželem rozhodli navštívit Korfu. Při příjezdu do hotelu jsme zjistili, že sem dojíždí lékař a že umí česky. Tušení mě nezklamalo – podle slov naší průvodkyně je to prý Váš manžel (kromě lékařské praxe obdivuji i jeho zručnou všestrannost ). Jsme na samém jihu ostrova a chystáme se na nějaké výlety. Moc se nám tady líbí a co nestihneme prozkoumat letos, snad se nám podaří v příštích sezónách.
    Ještě jednou děkujeme za inspiraci a už se těším na Vaši další knížku.
    S pozdravem
    Mirka Hořáková

  11. Alena Janáčová napsal:

    Dobrý den.Jsme ubytováni v hotelu Gemini v oblasti Moraitika a rádi bychom navštívili Albánii.Ceny cestičky se nám zdají dost drahé.Organizujete tento výlet i Vy?Zdravíme, Janáčovi
    +420 774066352

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *