Jarní novinky

Ostrovní ruch a rej už začal, a i když Řekové chodí ještě povětšinou v dlouhých kalhotách a mikinách, mnozí turisté už ukazují své bílé špeky ve svých minioblečcích, i kdyby občas ještě zafouká pěkně studený vítr. Prodavači v turistických krámcích si každé ráno umývají chodníky před svými obchody a čekají, zda k nim někdo zavítá. Téměř denně se na Korfu zastaví alespoň jedna zaoceánská loď a vychrlí ze svých útrob tisíce koupěchtivých lidí všech možných národností.

 (to opravdu nejsem já, ale jedna ruská turistka)

Po dvou deštivých dnech zase vysvitlo sluníčko, teplota vzduchu se přes den pohybuje okolo 26 stupňů a moře  má už něco málo přes devatenáct.

Moje sestra Mája, která je u mě zrovna na návštěvě, si libuje v našich ranních procházkách spojených s koupáním u větrného mlýna, Adonis nám vyvařuje a Mája přemýšlí, jak by si nejlépe tuhle dovolenou „all inclusive“ mohla prodloužit.

Dětem pomalu končí škola. Zdá se mi, že je to každým rokem dřív a dřív. Janis odjel do Irska na hudební akademii, kam byl pozván na seminář jednoho z největších flétnistů všech dob, Jamese Galwaye, zatímco na jeho škole už začalo zkouškové období. Sice bude muset zkoušky udělat v náhradních termínech, ale ani to mu nemůže zkazit radost ze setkání s takovým vzorem, jakým pro něj „Jimmy“ je.

Takto familiérně ho začal oslovovat poté, co s ním strávil několik hodin a „Jimmy“ mu zapůjčil svoji zlatou flétnu, a posléze si s ním zahrál hru backgammon, ve které ho Janis na poslední chvíli porazil. Myslím, že tahle intenzívní směs tak silných zážitků bude mít vliv na celý jeho další život.

Ve škole si to Janis před odjezdem trošku pojistil u učitelky historie, což je jeho nejobávanější předmět. To bylo totiž tak: při nedávné návštěvě Prahy ho naše kamarádka, archeoložka Dáša, pozvala na koncert České filharmonie do Rudolfina. Po cestě si s ním povídala a Janis se jí dopodrobna vyptával na její práci, co všechno je třeba studovat, co vlastně archeolog dělá a jak to pak v praxi vypadá.

Když mu potom učitelka dějepisu vyčetla, že se moc neučí a ptala se ho, čím by chtěl vlastně být, odpověděl jí Janis bez uzardění, že archeologem. Paní učitelka nemohla uvěřit vlastním uším, tak se ho vyptávala, co o archeologii ví, a Janis jí začal dopodrobna vyprávět věci, které se od Dáši dozvěděl po cestě tramvají z Ořechovky na Staroměstskou. „Myslím, že mám historii v kapse,“ chlubil se Janis doma svým dobrým nápadem. Musela jsem se smát, ale poradila mu, ať nechválí dne před večerem, protože až bude dělat náhradní zkoušku z historie, učitelka už možná mezitím bude vědět, že si svoji vášeň pro archeologii vymyslel, a pěkně mu to osladí. Na to mi řekl, že jsem starý škarohlíd.

Mezitím se z Ofélie  stává slečna, která si začíná prosazovat svoje názory, a mnohem víc než hudba ji začala zajímat móda. Opravdu netuším, po kom z nás tuhle vášeň mohla zdědit. Zřejmě po své řecké babičce, která si i na smrtelné posteli nechala ostříhat a  nabarvit vlasy a na svůj saténový župan si v nemocnici připevnila brož z pravých perel. Nedávno jsem své dvanáctileté dcerce navrhla, že bychom spolu mohly jít nakupovat, protože jsem viděla hezké letní šaty, na což mi odpvěděla: „Mami, promiň, ale já půjdu po obchodech s holkama, ty mi raději nic nekupuj, protože vážně nemáš vůbec žádný vkus. Bez urážky…“

Cítím, jak mi na dveře klepe nenápadně plížící se stáří…

Příspěvek byl publikován v rubrice Život na ostrově. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

12 reakcí na Jarní novinky

  1. Simka napsal:

    Ofélie byla parádnice odmala. Hlavně ji moc nekritizuj, jako dítě (by mi dala) může být chvíli i maškara.

  2. monika mokosova napsal:

    Pajicka ahoj,
    Gratulujem synovy a drzim mu palce. Maju a Adonisa zdravim tiez.
    Tvoja svokra bola dama ako ma byt…je to v genoch
    Ty si sa vzdy dobre obliekla, rychle, cisto, upravene a nie staromodne, prakticky na nasu pracu aj do zivota sukromneho..vzdymsom ti zavidela tu rozhodnost a rychlost.
    Pamatas sa na Djerbe rano, ako som si zehlila oblecenie a nevedela som si co dat na seba bola som nerozhodna, ty si este spala…budila si sa na naparovaciu zehlicku, tricka, rifle, tenisky, e.f. Spievala. Pritom vyborna spolocnost, poharik drinku, olivy..kazdemu si sa pacila mas svoj styl aj sarm…si jedinecna moderna krasna, dobre oblecena Pajicka..
    Deti maju svoj komentar, ty nestarnes, ani my nestarneme len deti rastu..
    Bozkavam ta a na jesen sa tesim na teba..
    Pa pa Moni Mokosova

  3. Čerf napsal:

    Takhle pragmaticky jsem jako dítě bez uzardění pábil, že chci být učitelem, protože to moji učitelé rádi slýchali. Pointou pak ovšem po létech bylo, že jsem se učitelem stal. Tak pozor! :-).

  4. Káča napsal:

    Milá Pavlo,
    myslím, že na tvoje dveře zdaleka neklepe tvé stáří, ale spíš Oféliina puberta 🙂 Ohledně oblíkání a toho všeho kolem to s holčičkama bývá náročné ( Lucie nenalíčená nešla snad ani se psem a taky vůbec nechápu, kde se to v ní bralo ), bezva taky je, když začnou fungovat jako módní policie – přesně si vzpomínám na její zděšený pohled a takový to: „Jako v TOMHLE chceš jít vážně ven?!?!?“ Tak pevný nervy, úspěšnou první sezónu na „volné noze“ a když nic nekrachne, tak za měsíc touhle dobou jsme opět na nejkrásnějším ostrově na světě 🙂 🙂 🙂

  5. Vladimír napsal:

    Pavli,máš nadané děti.Ty se ve světě určitě neztratí.Janis už začíná být známý,i Ofélie si už ví rady.Zdravím Tvou sestru Máju,ať si to tam u vás v pohodě užije,teď,kdy tam ještě není tolik turistů.To klepání stáří na dveře u Tebe bych bral všemi čtyřmi.Mě už klepe dlouho,bohužel.Drž palce,půjde-li vše dobře,tak za 43 dnů jsem u vás.

  6. Petra napsal:

    Pavli, díky za veselé historky, pobavily jako vždy. A k té poslední… moje dcera má taky 12, onehdy jsem si před ní zkoušela nové šaty a vysloužila si upřímně míněný kompliment: „Mami, zezadu a z dálky v tom vypadáš fakt dobře!“
    Přeju krásné léto na Korfu 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *