Chci se mít už jen dobře a o čepičce s nápisem Mauritius

cepice

Letošní historky s turisty nebyly nijak vtipné, spíše smutné. Někteří lidé jako by měli pocit, že jsou středobodem vesmíru a mohou mít jakékoliv přání v libovolnou denní či noční hodinu, a to jim musí být okamžitě splněno.

Někdy v červenci mi přišla půl hodiny po půlnoci sms zpráva tohoto znění: „Markéto, zmizely nám z pokoje pyžama pro dospělé. Včera nám pouze vynesli koš. Může to být pomsta za to, že nenecháváme spropitné uklízečce? Docela se bojíme o další věci. Píšovi“

Probudila jsem se a chvíli nechápavě a nevěřícně na zprávu zírala. Pak mi došlo, že je to sms pro kolegyni z Čedoku, tak jsem odepsala, že si sletli číslo, a Markétě ať napíšou až ráno. Asi za půl hodiny mě probudila další zpráva: „To byl omyl, sorry…“ Markétu samozřejmě Píšovi vzbudili taky.

Když jsem to ráno vyprávěla Adonisovi, smál se a říkal, že jsem jim měla odepsat: „Napište mi, prosím, Vaši konfekční velikost a ve tři ráno počkejte na recepci. Přijede kurýr a doveze Vám nová pyžama…,“ a pak si vypnout telefon…

Jenže tak rychle mi to v noci bohužel nemyslí…

Nedávno mi zase do jednoho hotelu přijely ženy tří generací, babička, maminka a dospělá dcera. Všechny tři se tvářily dost naštvaně. Maminka mi vyčítala, že místo pokoje pro tři osoby mají pokoj pro čtyři, a že dcera spí na posteli, která pod ní zřejmě brzy praskne (ano, byla tlustá…). Přemýšlela jsem, proč by někomu mohla vadit postel navíc, ale nic jsem nevymyslela. Babička o holi byla mrzutá z toho, že v rámci programu all inclusive se k pití nepodává vodka. „Pivo, víno a ouzo? Na to se jim můžu vykašlat. To v Egyptě jsme měli všecko. Tady se člověk nemůže ani normálně ožrat,“ mumlala si ta paní výrazným ostravským přízvukem.

Dceři se zase nelíbilo, že večer v hotelu nejsou diskotéky. A ta vodka jim vadila všem. Kvůli ní sem totiž přijeli. Rozloučila jsem se jak nejrychleji to šlo.

V dalším hotelu, jednom z nejlepších na Korfu, mě čekal starší pár. Na listině nových klientů měli oba manželé uveden titul MUDr. To se píše do seznamů pouze na výslovné přání klientů. Manželé se mračili celou dobu, co jsem jim vyprávěla, co všechno se tady na Korfu dá podniknout, potom mě pán přerušil a oznámil mi, že takovouhle špeluňku nikdy nikde neviděl. „Mladá pani, tohle je hnus a špína, tady by neubytovali ani uprchlíky!“ Byla jsem jeho slovy dost zaskočená, ale pán pokračoval dál: „Podívejte se na tu halu! To my v Ostravě máme lepší nádražní halu než je tohle…“

„Budu se do té Ostravy muset zajet podívat. Pražáci ji pořád tak haní, ale jestli tam máte tak pěknou nádražní halu, stojí mi to za ten výlet,“ snažila jsem se trošku zlehčit situaci a přemýšlela o tom, že po dvaceti jedna letech v této práci čelím syndromu totálního vyhoření.

I když o tom, že není ještě totální, jsem se přesvědčila, když se v září hustě roozpršelo a já jsem začala ty nebohé turisty litovat. Pomyslela jsem si, že konec se mnou by byl, kdybych jim to špatné počasí přála.

Naštěstí jsou však na světě i ti úžasní turisté, kteří přijedou, mají úsměv na tváři a nad nedostatky mávnou rukou. Přijeli přece kvůli moři, sluníčku a řeckému jídlu, tak nebudou řešit hotelovéé pokoje ani jestli v balíčku na cestu je jablko nebo pomeranč.

Nejlepší byly dvě staré paní, které přijely na konci sezony. Ty se rozhodly pro okružní výlet po ostrově. „My už máme ten náš okruh poznání uzavřený,“ tvrdily svorně. „My už se chceme mít jenom dobře. A tak jedna památka navíc či o jednu méně, na tom už nám nesejde.“

Po výletě  dostala moje kolegyně od jedné z nich zprávu: „Paní delegátko, prosím vás, nechala jsem v autobuse čepici. Bylo by možné ji získat zpět?“ Na otázku, jaká to byla čepice, se jí dostalo této odpovědi: „Byla to kšiltovka s nápisem Marutius. Na recepci si vyzvedněte malou pozornost jako poděkování.“ Kolegyně si druhý den vyzvedla pravou klobásu s děkovným dopisem.

A já jsem si uvědomila, že i když jsem svůj okruh poznání ještě zdaleka neuzavřela, chci se mít taky už jen dobře. A tak končím sezonu a těším se na dlouhou a poklidnou zimu.

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Zážitky s turisty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

21 reakcí na Chci se mít už jen dobře a o čepičce s nápisem Mauritius

  1. Vladimír napsal:

    Nic si z toho nedělej,Pavli,asi zapoměli proč k vám na Korfu vlastně jedou?Jedou se vykoupat v moři,nebo si vymýšlet pohodlí?

  2. Sim napsal:

    to je huste a som si isty, ze by som to ludsky nezvladol. klobuk dole.

    napad – niektori doktori si mozno pisu Mudr. aby bolo jasne, ked sa niekedy niekomu nieco stane, aby ich hned oslovil. (viem ze na to mas manzela ale napr. v dialkovom autobuse to moze byt dobre vediet) horsie by bolo keby to boli RSDr.

    • Ostrovanka napsal:

      haha. No, v tomhle konkrétním případě myslím, že prostě už to po těch letech tak nějak patří k jejich jménu a bez toho se neobejdou. Asi to se službou nemocným na dovolené nemá nic společného. Kdepak je konec vám??

  3. Jirka - Plzeňák napsal:

    Ahoj Pájo,
    jen jsem nepochopil, nač v tom vedru lidé potřebují pyžama.
    Tak Ti napíši pravý opak. Byli jsme letos strašně spokojený a
    všem se nám letos dovolená zdála nejlepší ze všech. Ostatně,
    to tvrdíme každý rok. Škoda jen, že to tak rychle uteče a zbyde
    jen pár fotek a vzpomínky. Tak zas za rok…

  4. Čerf napsal:

    Právě jsem dobalil a ve tři v noci vyrážím jako obyčejně na svou oblíbenou Lefkadu a přiznávám, že se letos těším moc, tak bych prosil konec řecké sezóny ještě chvilku pozdržet :-). Taky se občas potkávám s podobnými typy turistů, tak se snažím jejich působení trochu vyvažovat. Ale beru si pro sebe každopádně poučení, že až jednou pojedu do Řecka ne kvůli moři, slunci a tamějším lidem a přírodním krásám, ale kvůli vodce, Korfu se vyhnu velikým obloukem! 🙂

  5. Romana napsal:

    Milá Pavlo …my určitě patříme mezi ty úžasné turisty, co fakt nic nechtějí..jen to sluníčko,moře a řeckou kuchyň. Hlavně nic neřešit, nepřepínat. 🙂 A to se nám pokaždé plní. Přemýšlím, zda jsem někdy něco chtěla navíc? 🙂 Přeji , aby těchto turistů bylo více. A také přeji klidný odpočinek a nabrání sil do další sezony.

  6. Práve som si pozrela dokument o Korfu a konečne si vás už budem vedieť aj predstaviť. Ja som tá, ktorá na Korfu nikdy nebola a vyzerá to tak, že mi už podobná dovolenka ani nehrozí 🙁 Dokument bol natáčaný asi niekedy začiatkom júna, kedy ste boli po úraze, o ktorom je tu na blogu tiež zmienka. Z vašej dcéry raz bude asi speváčka 🙂 Pozdravujem zo Slovenska!

    • Ostrovanka napsal:

      přesně tak. bylo to zrovna pár dní po úraze, takže jakákoliv chůze pro mě byla opravdu bolestivá. ale už je zase dobře. moc zdravím zpět na Slovensko!

  7. Ludvík Štefánek napsal:

    Moc Vás zdravím, včera jsme přiletěli na Korfu a začínáme se orientovat. Škoda, že jsem na Vaši osobnost narazil až den před odletem. Ale Váš blog je super a knížky, které jsem ještě stačil za poslední odpoledne sehnat ve Frýdku a Karolíně v Ostravě jsou pro mne velkým přínosem. Sedím na terase s fantastických výhledem na moře cituji některé úsměvné i poučné pasáže z Vašich knih. Jen tak dále.

  8. Jitka napsal:

    Byly s Vámi moje kolegyně, byly nadšené a všude o Vás pějí chválu. Tak si myslím, že je dobré to vědět.Aby ta dlouhá zima byla ještě příjemnější. Užívejte si jí:-). A mějte se dobře

    • Ostrovanka napsal:

      opravdu?? tak že je moc pozdravuji. jestli byly nadšené, určitě jsem byla já taky nadšená z nich. nadšení turisté jsou ti nejlepší!!

  9. sneczech napsal:

    Ahoj, nově jsem k zastižení zde: http://nemodernychalan.blogspot.cz/

  10. Jana napsal:

    Dobrý den, čtu Vaše stránky už docela dlouho a moc se mi líbí. Vždycky Vám chci napsat, ale pak se najde důvod proč ne 🙂 Až nyní… Mám dlouholetou kamarádku a každý rok od roku 2001 v létě vyrážíme někam směr Řecko. Tuto zemi milujeme, moře, sluníčko, jídlo a hlavně neskutečně srdečné lidi a rády se do Řecka vracíme. Nedovedeme si představit, že bychom jeden rok vynechaly…a když se rozhodneme, že pojedeme někam jinam (třeba na Elbu), tak musíme jet ještě na druhou dovolenou do Řecka 🙂 A stále častěji se setkáváme s naštvanými turisty (na věku nezáleží) a po několika zkušenostech z letadla, z ubytování i výletů říkáme, že někteří lidé by měli zůstat doma a na žádnou dovolenou nejezdit…my máme „štěstí“ na takové „exkluzivní kousky“, kteří mají dojem, že otráví dovolenou všem kolem. Obdivujeme práci delegátek cestovních kanceláří, já osobně bych tuto práci dělat nemohla. Také pracujeme s lidmi, ale nemocnými a ti si zaslouží být naštvaní, protivní apod. Někdy nám zůstává rozum stát, co si turisté vymýšlí a jak se chovají… Přeji Vám hodně pohodových turistů a pitomců, co nejméně 🙂

  11. Ostrovanka napsal:

    Milá Jano, děkuji moc za vzkaz. Já myslím, že je mnohem obdivuhodnější pracovat s nemocnými lidmi.
    Turistů se člověk nejpozději za 14 dní zbaví, a mnozí z nich mi přinášejí radost. V každé práci je holt něco…:) Moc Vás zdravím!

  12. Papaja napsal:

    😀 😀 😀 taky ted delam s ceskyma lidma… nekdy ocistec!!! 🙂 Ocekavaji dokonaly servis a sami se chovaji jak sloni v porcelanu. 🙂 Ale aspon se clovek nenudi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *